Lidé vyvražděním mamutů ochladili planetu

Zdroj: Oficiální zdroj

Aktualizováno 00:08, 25. 5. 2010 25. 5. 2010, 00:00

Rychlým pobitím mamutů a dalších velkých přežvýkavců nejspíš lidé před více než 10 000 lety odstartovali a prohloubili dopad jedné z malých dob ledových.

Klimatickou anomálii, která zasáhla Zemi před 12 800 lety a trvala přibližně 1300 roků, mohou mít na svědomí tehdejší pravěcí lovci.

Zabíjením velkých býložravců, o které ochudili planetární ekosystém, zavinili, že se do ovzduší najednou uvolňovalo malé množství metanu. Tento plyn se dostává do atmosféry nejen ze zažívacího traktu krav, ale také z žaludků a střev dávných velkých přežvýkavců.

Uvedl to v časopise Nature mezinárodní tým vědců z Univerzity Nového Mexika.

Metan patří mezi jeden z hlavních skleníkových plynů, který způsobuje oteplování Země.

Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byli rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. Jak odtávalo pevninské zalednění byla Beringie zaplavena mořem. Tím vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety.

Metan je v této činnosti dokonce 30x účinnější než novodobý strašák oxid uhličitý.

Vědci soudí, že objem metanu, který se přestal dostávat do atmosféry, nebyl tak velký, aby sám o sobě vyvolal dobu ledovou, ale výrazně přispěl k prohloubení ochlazovacího efektu a k jeho prodloužení.

Zdroj: Oficiální zdroj

Lidé tak podle vědců nemají vliv na planetární klima jen od počátku průmyslové revoluce, která odstartovala v 19. století, ale měli jej už o bezmála 13 000 let dříve.

Příčina masivního vymírání mamutů na konci zalednění dodnes není plně rozřešena. Vědci z Nového Mexika se přiklánějí k doměnce, podle níž mamuty vyhubil intenzivním lovem člověk. Ale existují také teorie, že tyto býložravce zabila celková globální klimatická změna, kdy vymírala řada dalších velkých savců. Jsou totiž známy nálezy ohromného množství kostí mamutů, srstnatých nosorožců a dalších velkých zvířat v naplaveninách sibiřských řek, které svědčí o hromadném úhynu v krátkém časovém úseku.

Aby tým odborníků dokázal svá tvrzení, zkoumal ledovcové vrstvy, které ukázaly, že v době, kdy člověk pravděpodobně vyhubil velké přežvýkavce, skutečně došlo k obrovskému poklesu metanu v ovzduší. S tím koresponduje také rychlý pád teplot, který měl k celkovému poklesu přidat 9 až 12 stupňů Celsia.

"Vyhynutí negafauny je jednou z nejrannějších katastrofických událostí, které způsobil člověk," uvedli tvůrci studie.

Vědci dodali, že by měl být přehodnocen vliv a počátek takzvané Antropocenní epochy (vlivu člověka na globální ekosystém), která začala už před zhruba 13 000 lety, a která souvisela s masivní migrací lidí na území dnešní severní a jižní Ameriky.

adr, TN.cz