Stát narychlo investoval do stavby hotelu a ubytovny 5,5 miliardy korun

Ubytovna pro zdravotní sestry a hotel s bazénem, parkovištěm a informačním centrem vyroste na pozemcích pražské Ústřední vojenské nemocnice, cena komplexu činí 5,5 miliardy korun.

Stát však na stavbu nemá a bude si na ni muset půjčit, informoval ve čtvrtek internetový deník Aktuálně.cz.

Areál má sloužit zejména pro ubytování zhruba 240 sester.

"Pokud by ministerstvo obrany použilo 5,5 miliard jen na vyřešení bytové otázky středního zdravotního personálu, jehož ubytování je podle ministerské zprávy "v kritickém stavu", bylo by to stejné, jako kdyby sestřičky bydlely 18 let v luxusním pražském hotelu Hilton - bez jakékoli slevy, zato se snídaní," píše Aktuálně.cz

ČTĚTE TAKÉ:

V Karlových Varech má vyrůst obří hotel. Památkáři jsou proti

Aktuálně.cz také upozorňuje na to, že stavbu ubytovny, hotelu či bazénu schválila vláda ještě v pondělí před volbami 24. května. Požadovala navíc, že smlouva musí být podepsána nejpozději do týdne. "Náměstek ministra obrany Martina Bartáka to stihl ještě den před otevřením volebních místností," píše deník.

Stát přitom podle Aktuálně.cz na stavbu ubytovny nemá. Půjčil si na ni prostřednictvím takzvaného projektu PPP (propojení privátního a státního kapitálu) a bude ji splácet 25 let průměrnou částkou 220 milionů.

Karel Samec, mediální zástupce vítězného konsorcia Prague Military Hospital Concession upozornil, že z průměrné roční splátky je nutné odečíst asi 16 milionů, což by měl být příjem vojenské nemocnice z nájmu komerční části nového areálu - hotelu s podzemním parkovištěm.

I tak stát zaplatí za nové budovy za 25 let více než pět miliard korun.

Ministerstvo obrany tvrdí, že údaje o ceně jsou nepravdivé a celý projekt úmyslně zkreslen. "Celý projekt včetně zajištění provozu stojí 2,6 miliardy korun. Původně uváděné náklady se týkaly výstavby nemovité infrastruktury, nikoliv zajištění provozu a uvedení do stavu nových budov před předáním," uvedl Jan Pejšek z tiskového oddělení ministerstva.

Se schválením projektu bylo podle Pejška nutné spěchat proto, že banky financování projektu vázaly do 31. května. Financování úvěrem navíc podle Pejška znamená 10% zvýhodnění oproti řešení projektu běžnou veřejnou zakázkou.