Zpravodajství

Svalnatá gladiátorka byla slavnější než mužští bojovníci

Svalnatá gladiátorka byla slavnější než mužští bojovníci
Zdroj: oficiální zdroj

Britští archeologové odkryli hrob, v němž našli pozůstatky ženy, jakou ještě neviděli. Zřejmě se jednalo o gladiátorku, která dokázala v aréně porážet i muže.

Kostra ženy se našla v Credenhillu. Ležela v dřevěné rakvi ozdobené měděnými a ocelovými náramky a chrániči. Žena měla velmi “neženskou“ postavu – byla velice vysoká a také robustní. Podle archeologů musela mít svaly jako z ocele.

Vedoucí výzkumu Robin Jackson řekl novinářům z deníku Daily Mail: “Když jsme ji viděli poprvé, mysleli jsme si, že patří muži – a pořádně silnému. Ale pak jsme prozkoumali lebku a pánev; z nich je jasné, že se jedná o ženu.“ Podle archeologů existuje několik možných vysvětlení, to nejpravděpodobnější je, že se jednalo o gladiátorku. Napovídá tomu i bohatě ozdobená rakev. Něco takového si nemohl jen tak někdo dovolit, zřejmě se tedy jednalo o někoho významného.


Zápasnice každým coulem

Archeologové soudí, že takové pocty si ženská bojovnice musela zasloužit a těžce vydobýt. Není jistě náhodou, že v nedalekém Kenchesteru byla v době, kdy zápasnice žila (3. století n.l.), významná římská osada, zřejmě i s arénou.

Zdroj: oficiální zdroj

Ženské gladiátorky byly dlouhou jen legendou. Objevovaly se v amerických filmech, ale historici neměli žádný věrohodný důkaz. Teprve v roce 1996 byly nalezeny první důkazy o ženách, které se zcela výjimečně objevovaly v arénách antického světa. Tehdy našli v anglickém Doveru hrob ženy označené za gladiátorku.


Gladiátorky v Římě

O ženách bojujících v aréně psali už antičtí dějepisci. Například za císaře Domiciána byly ženy nasazované proti mrzákům nebo trpaslíkům, nikdy však proti opravdovým bojovníkům. Existovaly dokonce i vyhlášky, které život ženských bojovnic upravovaly. Například roku 11 n.l. byl v Římě vydán edikt, který zakazoval, aby v aréně nastoupily ženské gladiátorky mladší dvaceti let.

Zdroj: oficiální zdroj

Vystoupení ženy v aréně však vždy bylo něčím zvláštním, o čem se dějepisci rádi zmiňovali. Zřejmě se však ženy v roli bojovnic objevovaly mezi gladiátory spíše z donucení. Existuje jen jediné dochované zobrazení ženských gladiátorek Pochází z první poloviny druhého století n.l. a jsou na něm zobrazeny dvě ženy oblečené jako mužští gladiátoři. Jsou vyzbrojené krátkými meči a velkými štíty a pyšní se přezdívkami Amazonka a Achilia.

Jak si žily gladiátorky


Zřejmě byly otroky stejně jako jejich mužští kolegové. Musely se řídit stejnými pravidly a měly v aréně stejná práva a stejné povinnosti jako muži. Těch zákonů, které se gladiátorů týkaly, nebylo mnoho, shrnovala je vlastně gladiátorská přísaha: “Být spálen, být spoután, být zbit, zemřít mečem (uri, vinciri, uerberari, ferroque necari).

Zdroj: oficiální zdroj

Gladiátorem-otrokem se muži i ženy stávali i dobrovolně, například pokud chtěli bojem v aréně zbohatnout. U žen se objevoval jeden malý paradox – mnoho bojovnic údajně pocházelo z poměrně bohatých rodin a bojovalo spíš pro slávu, než že by potřebovaly zlato.

Často se jednalo o dcery bývalých bojovníků, kteří své dcery vycvičily v boji s mečem, trojzubcem a sítí i dalšími typickými zbraněmi gladiátorů.
 

tn.cz / kar
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

Důležité Události

Píše se na Deník.cz