Britští historici tvrdí, že se jim podařilo objevit místo, kde stával pověstný kulatý stůl legendárního krále Artuše.
Král Artuš. Hrad Kamelot. Legenda všech legend. Kdo by neznal příběh o jeho Kulatém stolu, kde shromáždil nejlepší anglické rytíře, aby ochraňovali jeho zemi. Žil v době temného středověku, někdy mezi roky 400-600. Kromě legend toho o něm ale víme pramálo.
Angličtí historici teď ale v nové studii tvrdí, že konečně odhalili původ legend o Kulatém stolu a hradu Kamelot, kde měl stát. Podle nich Artuš využil starších římských staveb – nic jiného, co by pro krále bylo dostatečně reprezentativní, se v Anglii nalézt nedalo. Všechny legendy, které o Artušovi vyprávějí, zdůrazňují kulatý tvar obřího stolu a také jeho velikost – mělo se kolem něj posadit několik stovek rytířů. Historici to doposud připisovali středověké zálibě v přehánění, ale možná je legenda pravdivější, než se zdálo.
Jediná historická zmínka o Artušovi pochází z roku 829, kdy o něm v kronice píše velšský učenec Nennius. Tato zpráva sice pochází z doby asi 300-400 let po Artušově smrti, ale základní fakta jsou uvěřitelná. Artuš měl být slavný válečník, který prý bojoval a zvítězil v nejméně dvanácti bitvách proti Sasům. Jednou z nich, a to tou nejslavnější, měla být bitva u Chesteru.
Hrad na místě největší slávy
Podle historiků dává smysl, že by si Artuš postavil hrad právě na místě svého největšího vítězství – zejména proto, že ho vůbec stavět nemusel. V Chesteru totiž tou dobou už velká kamenná stavba stála; a světe div se, byla kulatá. Experti se domnívají, že Kamelotem se stal amfiteátr v Chesteru – obrovská kruhová stavba, do níž se vešlo přes 10 tisíc lidí. Artuš měl jen posílit jeho vnější zdi a z arény se mohla stát působivá obranná stavba. Její zdi měřily na výšku přes 12 metrů, tomu se nemohly vyrovnat hradby žádného jiného hradu z doby temného středověku.
O rytířích Kulatého stolu vznikly desítky filmů. Ten z roku 2004, který šel do našich kin pod názvem Král Artuš, patří mezi povedenější:
A jak vznikla pověst u kruhové stole? Rytíři měli sedět v nejspodnější řadě kruhového hlediště, takže si opravdu všichni hleděli do očí a nikdo se nemohl považovat za nadřazeného jen proto, že sedí na lepším místě. Slavný kulatý stůl tedy nebyl "obyčejným kusem nábytku", ale obrovskou konstrukcí ze dřeva a kamene, kde mohla zasedat až tisícovka Artušových následovníků. V první řadě prý seděli šlechtici, níže postaveným lidem pak byly vyhrazeny kamenné lavičky na okraji.Autorem nové teorie je anglický historik Chris Gidlow.
Podle něj je zřejmé, že Artuš neměl čas, finance ani prostředky na stavbu kamenného hradu. Využití stojícího pozůstatku římských časů bylo zcela logické – a Artuš by nebyl ani prvním, ani posledním panovníkem, který by něco podobného udělal. "První zprávy hovoří o tom, že kulatý stůl nepřipomínal nějaký jídelní stůl, ale že to bylo místo, kde se v té době mohlo setkávat až tisíc lidí. Víme, že jednu ze dvou významných bitev Artuš svedl na místě, kterému se říkalo Město legií. Tak se říkávalo jen dvěma místům: jedním bylo město St Albans, poloha toho druhého však zůstávala utajena," říká historik. Oním druhým místem by mohlo být právě město Chester. Výzkumníky k tomu vede skutečnost, že v objeveném římském amfiteátru se nacházel popravčí kámen a dřevěná svatyně zasvěcená křesťanským mučedníkům.
"Jistý mnich jménem Gildas, který jako první v šestém století popsal Artušův život, poukazoval na Město legií a zároveň na svatyni mučedníků, která se tam nacházela. To je rozhodující důkaz. Objevení této svatyně v amfiteátru znamená, že Chester byl místem Artušova dvora a jeho legendárního kulatého stolu," vysvětluje Gidlow.
