Sovětský létající tank vyletěl jen párkrát

Létající tank Antonov A-40 KT byl projekt, který měl změnit bojiště II. světové války k nepoznání. Dnes se nad ním jen usmíváme.

V roce 1942 se Sovětský svaz pokoušel vyvíjet čím dál větší tlak na německé armády. Neměl k tomu však (zatím) dostatečně silnou armádu, proto musel hledat jiné cesty. Jednou z nich byly pokusy o obklíčení nepřítele. V hlavách stratégů se vylíhla myšlenka na tank, který by nad nepřátelskými liniemi přeletěl, za nimi by přistál a pak by zaútočil na německý týl.

Proto vznikl projekt létajícího tanku A40 KT. Tato zkratka znamená Krylja tanka – neboli křídla tanku. Projekt navržený v roce 1940 byl dokončen roku 1942, kdy také vznikl první (a také jediný) prototyp. Podle dobových svědectví bez problémů létal, ale měl příliš mnoho nedostatků, aby ho mohly dostat do rukou jednotky útočící při důležitých operacích.

Pozor, letí tank!

Jak létající tank fungoval? I když zní tento projekt značně šíleně, ve skutečnosti to nebylo nic obtížného: technici jen na lehký tank T-60 přimontovali křídla. Letoun fungoval jako kluzák: řidič-pilot zrychlil tank na maximum a při nejvyšší rychlosti se odlepil od země. Pak se motor vypnul a tank se už jen vznášel na vzdušných proudech. V konstrukční kanceláři Antonova, ke vznikal, s ním byli velmi spokojení, a to přes spoustu problémů. Téměř osm tun těžké monstrum mělo příliš dlouhou vzletovou i přistávací dráhu a ve vzduchu bylo zcela neobratné. Létat tento stroj sice dokázal, ale chtělo to speciálně vycvičeného řidiče-pilota se spoustou zkušeností. A takových mužů existovala jen hrstka.

Velení armády se pokusilo projekt oživit ještě tím, že ho využijí nepravidelné složky armády. Další plánované využití pro létající tank A-40 byla podpora partyzánských jednotek. Ty útočily na německý týl, ale s dobře vyzbrojenými Němci nemohly bojovat holýma rukama. A když se ukázalo, že jen pušky a samopaly nestačí, vymýšleli stratégové, jak dodat jednotkám za frontou i těžší techniku. Problém měly vyřešit létající tanky.

Ale ani pro partyzány se nakonec okřídlený tank nehodil. Proto byl na konci roku 1942 projekt ukončen. S létajícími tanky experimentovaly i další armády, ale žádná nedosáhla takových úspěchů jako Sověti. Asi nejúspěšnější v tom byli Japonci, kteří navrhli (ale nikdy nepostavili) létající tančík Maeda.