Jak se ubránit při napadení třídy, se učí v amerických školách

Čím dál víc šílených střelců na školách a zvýšené nebezpečí teroristických útoků jsou příčinou toho, že v USA vznikly speciální kurzy.

Studenti se ve speciálních kurzech učí, co dělat, když do třídy vtrhne šílenec ozbrojený střelnou zbraní. Učí je specializovaná bezpečnostní agentura ACT, jejíž experti mají řadu praktických zkušeností se situacemi, ve kterých se střílí.

Co se studenti od instruktorů dozví? Základem je podle expertů být v těchto situacích aktivní a znát pár zásad, které mu mohou zachránit život.

Reagujte rychle, radí instruktoři

V České republice zatím k útoku šíleného střelce nedošlo. Rozhodně ho nechceme přivolávat, ale vzhledem k rozšířenosti střelných zbraní a dalším faktorům je víc než pravděpodobné, že jednou tato situace nastane. Měli byste vědět, že spoléhat se na policii je nesmysl. Podle amerických statistik trvají řádění šílených střelců v průměru 10-15 minut, během nichž policie téměř nikdy nestihne dorazit včas. Ohrožený člověk se tedy může spolehnout jen na sebe, případně na své okolí.

Útočník ozbrojený střelnou zbraní má proti lidem bez ní velkou výhodu. Ale má i řadu nevýhod – ta největší je, že je sám. Toho musí ohrožení lidé využít. V této situaci víc než kdy jindy platí, že v jednotě je síla. Skupina koordinovaně jednajících má mnohem větší šanci než jednotlivci, kteří se starají každý jen sám o sebe. Musí ale přitom dodržovat jedno pravidlo – musí poslouchat vůdce. Tím by se měl stát někdo s přirozenou autoritou, případně s praktickou zkušeností s nějakou nebezpečnou situací.

Okolí je s vámi

V případě útoků se jako velmi účinná taktika ukázalo zabarikádování se v třídách. To ale experti z ACT nedoporučují. Pokud útočník použije automatickou střelnou zbraň, má šanci zranit oběti i přes tenké zdi nebo improvizovanou barikádu z nábytku. Mnohem výhodnější je aktivní obrana – pokus o zneškodnění nebo alespoň odzbrojení útočníka. Jak na to?

Využít prostředí

Přestože obránci u sebe zřejmě nemají žádné zbraně, nemusí mít holé ruce. Běžné prostředí školy nebo kanceláře jim dává řadu nástrojů, které mohou využít při obraně. Tou základní je obyčejný vypínač. Zhasnout světla a zatemnit místnost je tím prvním, co je třeba dělat. Útočník, který nevidí cíl, je jen polovičním nebezpečím. Kromě toho se dají využít jako improvizované zbraně i židle, ale třeba také boty. Takový úder ostrým podpatkem dámského střevíce dokáže zlikvidovat téměř kohokoliv.

Instruktoři z ACT doporučují, aby se obránci rozdělili na několik skupin, nejlépe tří. První tým jsou rozptylovači. Když útočník vtrhne do (ideálně temné) místnosti, začnou ho rozptylovat – házením botami, křikem a dalšími podobnými triky. Jejich úkolem je znesnadnit mu koncentraci a orientaci v prostoru, aby ho druhá skupina mohla zlikvidovat.

Druhá skupina by měla být malá – nejvhodnější je, aby měla dva členy, pokud možno oba silné a obratné. Měla by zaútočit z úhlu, kam střelec při vstupu do místnosti nevidí, ideálně z jeho pravého boku. První z nich jde po zbrani, druhý se pokouší srazit útočníka k zemi. Instruktoři z ACT na videu, které můžete vidět v úvodu článku, názorně předvádějí, jak na to: Zatímco jeden z obránců sráží zbraň k zemi, kde nemůže výstřel napáchat žádné škody, druhý se vrhá útočníkovi po kolenou.

Třetí skupina by měla fungovat jako záloha, kdyby se něco nepovedlo, případně aby pomohla zneškodnit útočníka sraženého k zemi.