Existence Štěchovického pokladu zaměstnává desítky let především dva muže – Helmuta Gaensela a Josefa Mužíka.
Helmut Gaensel začal s hledáním pokladu už v šedesátých letech, kdy se ve valdické věznici seznámil s bývalým příslušníkem SS Emilem Kleinem, který se mu svěřil, že v oblasti Hradišťka u Štěchovic počátkem roku 1945 ukrýval mnoho beden. Právě Klein stojí na začátku gaenselova pátrání po pokladu.
PODÍVEJTE SE:
Reportáž ze Střepin o pátrání po štěchovickém pokladu
Bedny, které zakopávali zajatci z nedalekého koncentračního tábora, podle něj pravděpodobně ukrývají říšské zlato, uloupené umělecké předměty, cenné papíry, německé bankovky a valuty i tajné materiály vojenského výzkumu (například plány nových letadel či zbraní). Některé teorie o štěchovickém pokladu dokonce zmiňují, že by mohla obsahovat i část jantarové komnaty či hesla ke kontům nacistických pohlavárů ve švýcarských bankách.
Frankův archív
Že by v okolí Štěchovic mohlo být něco skutečně ukryto potvrzuje fakt, že už počátkem roku 1946 bylo bez vědomí československých úřadů vyzvednuto Američany z jedné ze štol několik beden – část archívu Karla Hermanna Franka. Část z něj byla o měsíc později Československu vrácena.
Po pokladu bez výrazných úspěchů pátralo s přestávkami několik desítek let ministerstvo vnitra a v 70. letech se přidalo i ministerstvo obrany.
Operace Panama Tyres
Jen pár měsíců před listopadovou revolucí se do štol v okolí Medníku spouští Československá armáda spolu s tajemnou zahraniční firmou.
Souhlas s dalším pátráním podepsal i Milouš Jakeš. Operace byla pojmenována Panama Tyres a trvala od září do prosince 1989, žádný výsledek však nepřinesla.
ČTĚTE TAKÉ:
Štěchovický poklad ožívá. Pátrala po něm i BIS
Dva lovci pokladu
Gaensel prahl po pokladu už v šedesátých letech. Tehdy mu však pátrání přerušila srpnová okupace sovětských vojsk a on emigroval. Do Československa se vrátil v roce 1991 a opět začal okolí prozkoumávat. Pátral především v rokli Dušno a jejím okolí.
Josef Mužík se začal hledáním pokladu zabývat někdy kolem roku 1995. začal v okolí Hradišťka pod Medníkem. Tehdy, ještě jako majitel bezpečnostní agentury, se seznámil s Gaenselem. Zpočátku jen hlídal aby poklad někdo nevyzvedl tajně, později jako příznivec vojenské historie začal kopat v okolí sám na vlastní pěst.
Spolupracoval s řadou odborníků. S radarem a dalším zařízením sem dokonce přiletěli i lidé z NASA, ale i jejich pátrání bylo bezúspěšné.
Keltská mystika v okolí Hradišťka pod Medníkem
Mužík zastává teorii, že místo vymezené obcemi Hradišťko, Benešov a Sedlčany mělo pro Němce keltskou symboliku a proto se nelze při pátrání po pokladu držet jen logiky a faktů. Podle mužíka jsou fakta taková, že toto místo bylo i strategické pro možné odpálení atomové bomby. V Příbrami se těžil uran a v okolí Nového Knína u Dobříše byl aerodynamický tunel na testování tryskových motorů a podobných zařízení.
Pátrání spí
Oba muži nezávisle na sobě čas od času oznámili, že mají stopu pokladu a nic nebrání jeho vyzvednutí, jenže zatím to byl vždy jen planý poplach.
Mužíkovi po devatenácti letech pátrání (v roce 2008) došly peníze a s aktivním pátráním přestal. Věnuje se mu nyní už jen o víkendech a ve svém volnu.
PODÍVEJTE SE:
Josef Mužík definitivně končí s hledáním štěchovického pokladu
Štěchovický poklad, pokud existuje, tak nadále zůstává skryt našim zrakům.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz