Starověké hi-tech zbraně II. díl: minová pole a antické letadlové lodě

Zdroj: oficiální zdroj

Myslíte, že supermoderní zbraně jsou dílem 20. a 21. století? Omyl, už ve starověku se objevila pěkná řádka děsivých vynálezů s potenciálem zabíjet.

Lidská schopnost vymýšlet věci na zabíjení by se neměla podceňovat. Jsme schopní přijít s milionem způsobů, jak někoho připravit o život. A uměli jsme to už v těch nejdávnějších dobách…

Miny ve 12. století

Zatímco na západě se bojovalo meči a řemdihy o víru na křižáckých výpravách, čínský inženýr Lou Qianxia právě vynalézal miny. Využil k tomu znalost střelného prachu, jinak využívaného především na ohňostroje. Nebyly nijak promyšlené – jednalo se jen o duté kanónové koule naplněné “magickým střelným prachem“.

Tyto miny ze 12. století byly odpalované doutnákem – explodovaly, když k nim přišli nepřátelští vojáci, jen tehdy, když byla správně zvolená délka zápalné šňůry… O sto let později však Číňané přišli s inovací – vyvinuli i nášlapné miny, které vybuchly, když na ně nějaký nešťastník došlápl. Byly vyrobené z bambusu naplněného olejem, střelným prachem a ocelovými kuličkami. Pak je zakopali asi 150 centimetrů do země. Spouští byla dvě ocelová kolečka, která fungovala podobně jako hodinový stroj. Mina se aktivovala, když nějaký člověk došlápl na spouštěcí mechanismus – kolečka se pak pootočila a pohybem zažehla jiskru, která minu odpálila.

Zdroj: oficiální zdroj

Krom toho vymysleli Číňané i další způsoby odpalování min, ale dnes jen těžko rozumíme tomu, co znamenaly názvy “podzemní bouře v nebi“.Obzvlášť zákeřným způsobem, jak se miny využívali, byl slavný trik s mečem. Do země se zarazil na pohled nádherný meč, k němuž se připevnila dobře ukrytá mina. Jak někdo meč ze země vytáhl, odebral se ke svým předkům…

Archimédova tlapa

Syrakusy byly ve třetím století mocným středomořským městem. Tak mocným, že se znelíbily Římanům, kteří se pokusili město dobýt. Bohužel, Syrakusy měly kromě malé, ale dobře vycvičené armády, i dalšího obránce – vynálezce Archiméda. Tento fyzik a přírodovědec v jedné osobě sestrojil pro svou vlast řadu důvtipných mechanismů, které dokázaly město ubránit i proti mnohem početnějším útočníkům.

Archimédes navrhnul katapulty, které dokázaly na nepřátelské lodě metat velké kusy kamení i oštěpy. Proti lodím, jimž se podařilo rychlou plavbou proplout do oblasti, kde měly katapulty slepý úhel, vymyslel něco ještě lepšího. Archimédova tlapa byla vlastně obří páka opatřená hákem. Tím loď zachytila a pak pomocí jeřábu zvedla její příď vzhůru. Plavidlo postavené na záď potom jen bezmocně zajelo pod hladinu…

Zdroj: oficiální zdroj

Římané byli z tohoto vynálezu tak vyděšení, že se mezi nimi začala šířit panika – prý bojovali proti Bohům… Díky Archimédovi vydržely Syrakusy bojovat celé tři roky. Teprve pak se projevila výhoda římské přesily a Syrakusy padly. Slavný vynálezce pád svého města nepřežil – zemřel se slavnou větou “Nedotýkej se mých kruhů“ na rtech.

Letadlové lodě starověku

Čím větší, tím lepší – tak znělo heslo konstruktérů válečných lodí ve čtvrtém století před naším letopočtem. Loďmistři tehdy vyráběli opravdu monstrózní lodě, ty největší mohly měřit stejně jako velký fotbalový stadion. A vešlo se na ně celé menší město. Kronikář Athenaeus popsal jednu z největších trirém starověku, jmenovala se Ptolemais Philopator – na délku měřila 130 metrů, na šířku 18 metrů a na výšku 22 metrů. Pro srovnání Titanic byl 242 metrů dlouhý. Válečná triréma ho však převyšovala počtem přepravovaných osob – podle všeho se na ni vešlo 7250 mužů, většinou veslařů.

Zdroj: oficiální zdroj

Ti byli opravdu zapotřebí – vítr s tímto monstrem téměř nedokázal pohnout, takže bylo potřeba 4000 veslařů, kteří ovládali 40 řad vesel. Monstrózní loď měla dvakrát větší posádku než ty největší současné letadlové lodě! Na některých dobových ilustracích je zobrazena, jak na ní přistává největší mýtický tvor – pták Noh.