Nová záhada obklopila černé díry. Jejich vznik je nejasný

Vznik černých děr, které pohlcují ve svém okolí všechnu hmotu, nepovažovali vědci za příliš velkou záhadu. Měly se rodit z hvězd o hmotnosti nejméně 25x vyšší než má naše Slunce.

Tyto těžké hvězdy během svého života vyčerpaly všechno palivo a poté se zhroutily do nepředstavitelně malého bodu. Nová pozorování vesmíru ale ukázala, že ke vzniku černé díry nejspíš nestačí ani kolaps hvězdy 40x hmotnější než je Slunce.

Evropští astronomové z kosmické agentury ESO to uvedli s poukazem na detailní pohléd do nitra hvězdného klubka Westerlund 1. To je vzdáleno 16 000 světelných let od Země.

Toto hvězdné uskupení obsahuje stovky velmi masivních hvězd, z nichž některé září milionkrát jasněji než Slunce. Průměr jiných je až 2000x větší ve srovnání se Sluncem.

Zdroj: Oficiální zdroj

Astronomové předpokládali, že klubko bude zároveň místem zrodu černých děr. Dosavadní teorie totiž tvrdily, že se černé díry rodí zhroucením hvězd 40x hmotnějších než je Slunce. Ukázalo se však, že z těchto těles vznikají podivné typy neutronových hvězd zvaných magnetary s neuvěřitelně silným magentickým polem.

V porovnání se Zemí je jejich magnetické pole milion miliardkrát silnější.

Superjasné hvězdy objevil Švéd

Oblast Westerlund 1 byla objevena v roce 1961 švédským astronomem Bengtem Westerlundem. Uskupení mnoha supertěžkých hvězd je schováno za velkým oblakem prachu a plynů. Ten blokuje převážnou část viditelného světla, které by jinak z Westerlundu dopadalo na Zemi. Také proto trvalo tak dlouho, než vědci tuto hvězdnou zoologickou zahradu objevili.

Westerlund 1 je podle astronomů velmi mladým kosmickým úkazem. Jeho věk odhadují odborníci na 3,5 až 5 milionů let.

"Pokud by naše Slunce bylo poblíž centra tohoto klubka, obloha by byla plná stovek hvězd jasných asi jako Měsíc v úplňku," uvedl astronom Ben Ritchie.