FOTO: Teleskop vyfotografoval vesmírnou růži

Zdroj: NASA

Infračervený teleskop americké agentury NASA pořídil ve vesmíru unikátní fotografii vzdálené mlhoviny. Snímek připomínající růži je domovem nespočetného množství právě vznikajících hvězd.

Výkonný kosmický dalekohled WISE (Wide-field Infrared Explorer) zachytil úchvatnou scenérii v souhvězdí Jednorožce ve vzdálenosti 5000 světelných let od Země.

Mlhovina připomínající růži je mezi astronomy známa pod jménem NGC 2237. Tvoří ji obrovský mrak plynů a prachu ležící v Mléčné dráze.

V centru "růže" se nachází shluk hvězd NGC 2244. Tato jedna z nejmasivnějších hvězdných formací produkuje obrovské množství ultrafialového záření. Proud částic ovlivňuje okolní mlhovinu a vytváří v ní velkou temnou díru.

Okem ji neuvidíte, lepším dalekohledem ano

Mlhovina není viditelná prostým okem, shluk hvězd v její centru však lze sledovat díky malému teleskopu, případně velmi dobrému dalekohledu.

Hvězdné klubko NGC 2244 objevil už v roce 1690 anglický astronom John Flamsteed. Okolní mlhovinu objevil až o 150 let později John Herschel.

V podobě růže však mlhovinu zachytil až teleskop WISE americké NASA a to díky detektoru infračerveného záření.

V nitru "růže" leží otevřená hvězdokupa
 

NGC 2244 patří mezi takzvané otevřené hvězdokupy. To znamená, že jde o fyzikálně příbuzné skupiny hvězd, které drží pohromadě vzájemnou gravitační přitažlivostí. Rozprostírají v omezené oblasti vesmíru, typicky mnohem menší, než je jejich vzdálenost od nás.

Astronomové se domnívají, že tyto útvary vznikly z rozsáhlých kosmických mračen plynu a prachu (difúzní mlhoviny) v Mléčné dráze a pokračovaly v jejím obíhání. V mnoha kosmických oblacíchh, které jsou vidět jako jasné difúzní mlhoviny, dochází stále ke tvorbě hvězd, proto můžeme pozorovat vytváření velmi mladých hvězdokup.

Proces jejich vzniku zabírá krátký čas v porovnání s životností hvězdokupy, a tak jsou všechny podobného stáří. Většina hvězd má podobné počáteční chemické složení.