Čech, který ubránil Vídeň před muslimy

Je jen málo slavnějších českých válečníků, na které dějiny tak trošku nespravedlivě zapomněly. Seznamte se s Zdeňkem Kašparem Kaplířem se Sulevi.

Zdeněk Kašpar Kaplíř se Sulevic byl českým šlechticem a velitelem vojska. Byl dítětem doby válek, doby, kdy se měnila vyznání a věrnost pánům.

Jeho děd Kašpar Kaplíř byl popraven s českými šlechtici v roce 1621. Zdeněk Kašpar byl protestantem a díky osudu své rodiny vyrůstal v exilu. Během třicetileté války bojoval na straně Sasů a Švédů proti Habsburkům. V roce 1640 změnil strany a konvertoval ke katolicismu. Poté, co byl uzavřen Vestfálský mír, bojoval Kaplíř se Sulevic deset let ve službách španělských Habsburků v Itálii a následně byl povolán do Vídně. Jednu dobu sloužil jako vojenský guvernér v Tyrolsku.

Největší slávu zažil jako obránce při tureckém obléhání města Vídně. Stotisícová armáda osmanských Turků oblehla 14. července roku 1683 Vídeň, bránu do Evropy. Císař Leopold I. jmenoval dvaasedmdesátiletého českého šlechtice Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic hlavním představitelem civilní administrativy Vídně. Vojenským velitelem byl hrabě Ernst Rüdiger Starhemberg.

Den slávy i smrti

Obrana obležené Vídně se stala klíčovým zájmem celé střední Evropy, ale pomoc přicházela jen velmi pomalu. Pan Kaplíř stál po 62 dnů hrůzného obléhání v čele města. Převzal i vrchní velení v době, kdy Starhemberka vyřadilo zranění. Teprve 12. září dorazila vojska v čele s andělskými husary polského krále Jana III.

Sobieského a v bitvě u vrchu Kahlenberg byli Turci na hlavu poraženi. Kaplířova zásluha na záchraně Vídně byla obrovská. Maršálskou šerpu a hůl dostal od císaře Leopolda na počátku prosince 1683. Zemřel jako pětasedmdesátiletý ve Vídni dne 6. října 1686. Do rodové hrobky, kterou vybudoval v kostele sv. Antonína z Padovy v Milešově, bylo jeho tělo uloženo 20. října 1686.