Pavel Varvařovský složil slib, stal se ombudsmanem

Slib složil bývalý ústavní soudce do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. Je tak druhým ombudsmanem v Česku.

Bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský složil v pondělí v Praze slib do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Stal se tak po Otakaru Motejlovi druhým veřejným ochráncem práv v Česku.

PSALI JSME:

Ztrácím svobodu, řekl po zvolení ombudsmanem Varvařovský

Znění slibu "Slibuji na svou čest a svědomí, že svou funkci budu vykonávat nezávisle a nestranně, v souladu s Ústavou a ostatními zákony a že budu chránit neporušitelnost práv," přečetl předseda volební komise Jan Vidím (ODS). Varvařovský ho potvrdil podáním ruky předsedkyni sněmovny a slovem "slibuji". Následně slib stvrdil podpisem.

V úřadu ochránce práv chce Varvařovský navázat na svého předchůdce Otakara Motejla. Podle svých slov se v úřadu potřebuje nejdříve zorientovat. "V úterý se plánuji sejít s vedením úřadu veřejného ochránce práv, vyslechnout všechny strany a informovat se o tom, co mě čeká v nejbližší době. Nejprve se musím seznámit s chodem úřadu," popsal.
Varvařovského zvolila na úterní mimořádné schůzi dolní komora parlamentu. V tajné volbě obdržel 98 hlasů.

Do druhého kola postoupil Varvařovský spolu s prezidentovým nominantem Johnem Bokem. Ten v druhém kole získal 22 hlasů. Celkově hlasovalo 154 poslanců, 34 odevzdaných hlasů bylo neplatných.

O křeslo veřejného ochránce práv se v prvním kole utkal na úterní mimořádné schůzi dolní komory Parlamentu s politickým aktivistou Johnem Bokem, předsedou židovské obce Františkem Bányaiem a bývalým jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem. Zahradník a Bányai však do druhého kola volby nepostoupili. První získal deset hlasů, druhý pět.

Do křesla veřejného ochránce práv Varvařovského (65) nominoval Senát. Podporu získal od poslanců Věcí veřejných, ODS i TOP 09.

Soudcem Ústavního soudu se Varvařovský stal 29. března 1994. V této funkci pak Varvařovský setrval po celé desetileté funkční období. V roce 1991 byl poradcem zmocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků. O rok později, v září roku 1992, byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu ČSFR, po rozdělení, 1. ledna 1993 pak soudcem Nejvyššího soudu ČR. Mezi lety 1969 až 1984 pracoval jako podnikový právník v několika státních podnicích. Od roku 1985 do roku 1990 působil jako odborný asistent v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. "Je- li zem okupovaná cizími vojsky, slušný muž nedělá kariéru," prohlásil k tomuto období ve sněmovně.

Varvařovský vystudoval v šedesátých letech Právnickou fakultu Karlovy univerzity v Praze. V roce 1973 pak získal doktorát v oboru správní právo.