Rakovinu porazí speciální "penicilin". Vědci se radují

Zdroj: Oficiální zdroj

Odborníci na lidskou genetiku oslavují nový způsob léčby rakoviny, který přirovnávají k objevu účinků penicilinu. Vědci věří, že nalezli způsob, jak vyrábět léky na míru přesně podle konkrétního typu nádoru.

Lékaři využili pokroky ve znalosti lidské DNA. Díky tomu chtějí míchat koktejly léků, které buď zastaví růst nádorového bujení, nebo je případně zcela odstraní z těla.

Po mnoho let se vědci snažili rozluštit lidskou genetickou informaci, která je uložena v kyselině deoxyribonukleové (DNA). To však bylo nesmírně složité. Genová výbava člověka obsahuje přibližně 3,2 x 10 na 9 vazebných párů. Kdyby se začátečními písmeny měla popsat jejich struktura, vznikla by kniha s více než 500 000 stranami.

Přečíst lidskou se podařilo díky spojené síle mnoha počítačů až počátkem 21. století. Mnoho genetiků ale bylo výsledky zklamáno - dat je příliš mnoho a nevedou k jednoznačným závěrům.

Situace se změnila až nyní. Týmu lékařů z Kalifornie se podařilo objevit lék proti jedné z genetických mutací, které stojí za rozvojem rakoviny - konkrétně zhoubného melanomu.

Mutace genu B-RAF spouští jednu z nejsmrtelnějších forem nádorového bujení. V rámci klinických testů, které byly provedeny na 32 pacientech, došlo ke zmenšení tumoru o třetinu u 24 lidí ze 32. U dvou nádor dokonce úplně zmizel.

Zdroj: Oficiální zdroj

Léčba ale zatím nemůže být považována za stoprocentně úspěšnou, připomínají odborníci. Za prvé dokáže potlačit jen jeden typ rakoviny a za druhé má výrazné vedlejší účinky.

Přesto se experti citovaní časopisem Nature domnívají, že jde o jeden z velmi důležitých kroků v boji proti rakovině. Kaliforňané totiž nejspíš objevili fungující koncept, jak proti genetickým mutacím spouštějícím nádorový rozvoj vyrábět účinné léky. A ty by měly být použitelné i proti jiným formám rakoviny, dodává časopis Nature.

"Vstoupili jsme do závěrečné hry, v níž konečně budeme moci pochopit, co vyvolává rakovinu," uvedl profesor mark Stratton z Sangerova institutu z Cambridge.

"Jde o velmi důležitý objev, nejen v léčbě melanomu, ale vůbec proti celé škále rakovinového bujení," uvedla genetička Yardena Samuels z Výzkumného institutu pro studii lidského genomu.