Po vlně solidarity se Polsko vrací k negativnímu postoji vůči Rusům

Tragické úmrtí prezidenta Lecha Kaczyńského a dalších polských představitelů při dubnové letecké katastrofě u Smolensku vyvolalo v Polácích a Rusech vlnu vzájemné solidarity. Ta ale po pár měsících polevila a Polsko se vrací k negativnímu postoji vůči svým sousedům, píše agentura Reuters.

Varšava smolenskou tragédii vnímala jako šanci ke zlepšení trvale napjatých vztahů s Moskvou. Obě země již tradičně rozdělují historické zkušenosti i problémy v energetické a bezpečnostní oblasti.

Po sérii přešlapů ze strany Rusů však Poláci obrátili. Nejnovější průzkum polských analytiků z institutu Centrum Badania Opinii Społecznej (CBOS) ukázal, že nad lidmi s přátelským přístupem k Rusům převažují ti, kteří Rusko vnímají jako hrozbu.

K první skupině se hlásí 26 procent dotázaných, ke druhé o dvě procenta více. Zbytek respondentů se nedokázal rozhodnout.

Stejný průzkum CBOS z letošního května přitom zaznamenal dvakrát více Poláků s kladným postojem vůči Rusům.

Za klesající tendenci může paradoxně stejná záležitost, jako v případě pozitivního obratu v naladění Poláků - havárie polského vládního speciálu. Postup ruských vyšetřovatelů, kteří se nehodou zabývají, vnímá negativně 56 procent Poláků a jen 31 procent dalších respondentů si myslí, že Rusové řeší situaci dobře.

Většina Poláků věří, že Moskva neposkytuje Varšavě úplné a pravdivé informace o vyšetřování smolenské tragédie, protože nemá zájem na tom, aby se přišlo na skutečné příčiny nehody.

Několik měsíců po pádu polského vládního speciálu při pokusu o přistání na letišti ve Smolensku jsou na tom rusko-polské vztahy vlastně ještě hůř, než jak tomu bylo před katastrofou.