Dějiny bankomatů začaly v Turecku

Bankomat. Ilustrační foto. | Zdroj: Jindřich Kodíček

Každých pět minut na světě přibude jen bankomat. Kde se ale vzaly a jakým směrem se ubírají?

Zatímco před jednadvaceti lety, kdy se bankomaty poprvé objevily v tehdejší ČSSR (byly tři, dnes jich jsou bezmála čtyři tisíce), sloužily jako nouzová možnost, jak získat hotovost, dnes jsou neoddělitelnou součástí našeho finančního života a počet jejich funkcí se začíná blížit kuchyňskému robotu.

Hotovost můžete vybírat i vkládat, informovat se o zůstatku na účtu, zadávat jednorázové příkazy, dobíjet si kredit, měnit PIN na kartě, informovat se o nabídce úvěrového limitu k účtu, sjednat si cestovní pojištění… A jak jde technologický vývoj kupředu a nároky klientů bank se neustále zvyšují, přicházejí konstruktéři bankomatů s dalšími "vychytávkami“.

Sotva jsme si zvykli na depozitní bankomaty, už tu máme recyklační, které umějí při vkladu peněz ověřit pravost bankovek, přepočítat je a později zase vydat dalšímu klientovi, který naopak hotovost vybírá. Objevují se bankomaty specializované (například pro nevidomé, kteří jsou po zapojení sluchátek do bankomatu hlasově naváděni, co mají dělat) nebo pojízdné, kdy po místech a městech, kde je nedostatek možností výběru hotovosti, jezdí speciální vůz s bankomatem a mobilní pobočkou. Jakýmsi „detašovaným“ bankomatem je pak služba CashBack, která nabízí možnost bezplatného výběru hotovosti ve vybraných sítích obchodů.

Vypůjčený bankomat

Už jen toto je pro konzervativní Čechy dost velká revoluce, ale v porovnání se světem jsme teprve na startu nabízených možností. V takové Anglii nebo ve Spojených státech už pár let používají obchodníci, kterým se nevyplatí instalace terminálu a placení provize z každé transakce kartou, tzv. privátní bankomaty. Banka jim prostě to prodejny dodá bankomat, z něhož si zákazník může v prodejně vybrat hotovost a zaplatit jí útratu. Večer pak obchodník doplní do kazety v trezorové části, do které má přístup, hotovost z denní tržby, stroj bankovky přepočítá, aby se zabránilo neoprávněnému "vypůjčování“ peněz, a druhý den se může obchod rozjet opět naplno.

Ve Francii zase mají úspěch webové bankomaty, na nichž lze provádět všechny běžné operace a navíc se připojit na internet a využít rozšířené nabídky bankovních služeb (uzavřít stavební spoření, penzijko, vyřídit si novou platební kartu…), nebo si najet na nejnovější zprávy CNN, podívat se na aktuální kurzy akcií, či koupit si lístky do kina. V Česku se k zavedení tohoto bankomatu zatím nikdo nechystá, a vlastně není divu. Lze si snadno představit ty nekonečné fronty lidí toužících po výběru peněz, zatímco bankomat by blokoval aktivní uživatel facebooku.

Vkládání karty do přístroje a zadávání PINu už zřejmě některým také přijde příliš složitý a kontaktní, neboť do zkušebního provozu už byly vpuštěny ATM využívající bezkontaktní technologie (karty se jen přiloží ke čtečce) a vybavené snímačem sítnice (při vydání karty poskytnete bance „otisk“ své sítnice a bankomat vám jej při každém použití „sejme“).
Ovšem finanční transakce nejsou to jediné, co bankomaty umějí. Jejich obrazovka (byť pravda nevelká) přímo svádí k využití coby reklamní plochy.

Reklama na bankomatu

Tuzemské banky ji zatím využívají k propagaci vlastních produktů, ale v Americe "reklamní čas“ na bankomatech už nějaký čas čile prodávají. Nebylo by divu, kdybychom se tohoto brzy dočkali i u nás. "Zatímco v zahraničí bankomatům de facto pějí labutí píseň ve prospěch bezhotovostních plateb u obchodníků i přes internet, Češi stále vnímají peníze nejen jako prostředek, ale také jako výsledek své práce," říká Vlasta Dolanská, výkonná ředitelka Poštovní spořitelny. "Možnost sáhnout si na reálné bankovky si prostě nenechají ujít, i když i u nás začínají pomalu převažovat platby u obchodníků nad výběry (od roku 2008 se podíl plateb kartami přehoupnul přes polovinu, v roce 2009 to bylo již více jak 55 %), doplňuje Vlasta Dolanská.

Dokud situace zůstane obdobná, budou bankomaty trvalou součástí našeho života i nadále. Jen možná časem budou vypadat jako artefakt z vizionářské sci-fi, kdy nám skrze sítnici budou nahlížet do myšlenek, nabízet úvěr na to, o čem právě přemýšlíme a k tomu hrát píseň na přání.