Chceme světlo! Znělo před třiačtyřiceti lety na Strahově

Zdroj: oficiální zdroj

Před 43 lety – 31. řína 1967 – vyvrcholily protesty vysokoškolských studentů, kteří bydleli na strahovských kolejích. Minulý režim proti nim brutálně zasáhl. Jak se z demonstrace proti nefungující elektřině stala jedna z událostí, které ovlivnily pražské jaro?

Budovy budoucích kolejí na pražském Strahově byly původně vybudovány v polovině šedesátých let jako spartakiádní šatny nebo dočasné útočiště obětí záplav. Později jejich pokoje sloužily jako ubytování pro tisíce studentů fakult ČVUT. Často se stávalo, že v objektu netekla voda a vypadávala elektřina. Studenti si stěžovali, že se nemohou učit a je jim zima, ale nikdo jejich stížnostem nenaslouchal.

Situace s výpadky proudu a nefungujícím topením došla až tak daleko, že 31. října přerostla ve spontánní demonstraci, kdy se dvě tisícovky studentů ze všech bloků sešly před kolejemi se svíčkami v rukou a vyrazili do pražských ulic. Zvolili si – na tu dobu dvojznačně a nešťastně – heslo "Chceme světlo, chceme více světla“.

Shodou okolností tou dobou zasedal na Pražském hradě Ústřední výbor KSČ, jehož představitelé si studentský happening vyložili po svém. Příslušníci Veřejné bezpečnosti demonstranty rozehnali, studenti byli zbiti. Policisté vnikli dokonce až do objektu kolejí.

Tento akt policejní brutality následně schválil Ústřední výbor a prohlásil doslova, že "iniciátoři této akce budou potrestáni“.

Strahovské události a zejména zásah VB jsou důležité i proto, že je jako jednu z prvních událostí odsoudil tehdejší tisk i akademičtí hodnostáři fakult z celé republiky. Tím byla oslabena pozice tehdejšího vedení KSČ v čele s Antonínem Novotným a demonstrace se stala jednou z předzvěstí Pražského jara 1968. Postup policie začala vyšetřovat dokonce i vojenská prokuratura, šetření však nebylo uzavřeno.

"Dalo by se říct, že to byl malý sedmnáctý listopad," popsal zákrok Veřejné bezpečnosti ředitel Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Oldřich Tůma pro Český rozhlas.