Vojenský vrtulník poháněný laserem vydrží létat 12 hodin

Vypadá jako hračka, ale minivrtulník Pelican je ve skutečnosti budoucností moderní války. Energii mu totiž dodává laserový paprsek.

Čtyřmotorový vrtulníček vyvinuli v laboratořích společnosti Future of Flight Aviation Center v Mukilteo (nedaleko Seattlu). Na začátku listopadu 2010 tady testovali prototyp, který možná změní svět. Půlkilový vrtulníček, na jehož vývoji se podílely i německé společnosti, se vydržel vznášet 12 hodin, 26 minut a 56 sekund ve výšce deset metrů. A to bez jakéhokoliv vnitřního zdroje energie. Tu mu dodávaly výkonné lasery z povrchu.

Laserový paprsek nabíjel fotovoltaické panely umístěné na povrchu robotnického vrtulníku. Přebytek elektřiny nabíjel baterie, které dodávaly vrtulníku energii, když náhodou lasery vypadly. Výkon laserového “děla“, které drona pohánělo, byl stejný jako 250 tisíc klasických laserových ukazovátek. Do vývoje robota investovala nejen americká armáda, ale také NASA. Ta jeho výzkum podpořila 900 tisíci dolary.

Zatím to nefunguje

V současné době se tento revoluční druh pohonu nedá reálně použít. Největším problémem je příliš jasné světlo laserového paprsku. Nejen, že je jasně viditelné na několik kilometrů, ale především oslňuji i obsluhu. Všichni, kdo na projektu pracovali, museli mít silné ochranné brýle, ale stejně se nesměli dívat přímo do zdroje světla, jinak by jim hrozilo těžké poškození očí.

NASA se pokoušela vyrobit laserem poháněný stroj už před sedmi lety, ale letoun byl tehdy příliš nestabilní a ve větru se potácel tolik, že se na něj laserový paprsek nedokázal zaměřit. Protože poslední experiment dopadl dobře, uvažuje armáda, že další testy budou probíhat na armádních dronech Puma.

A jaké by mohlo být využití těchto dronů v budoucích válkách? Podle prezidenta společnosti Toma Nuggenta by zřejmě laserem pohánění roboti nebyli nasazováni přímo do boje. Mohli by však sloužit jako věčně se vznášející základny, které by se daly použít pro komunikaci nebo jako základna pro jiné bojové prostředky. Zářivá budoucnost se očekává i pro operace ve vesmíru – právě tam, kde nejsou žádné částice, které by bránily přímému toku laserového paprsku, by mohly fungovat nejlépe.