Slavný astronom dánského původu je známý především svou záhadnou smrtí. Méně se už ví o další podivnosti, kterou se vyznačoval. Tycho Brahe měl zlatý nos.
Prvním, čeho si lidé na Tychonovi Brahemu všimli, byla zlatá nosní protéza. Nechal si ji vyrobit na míru – sám totiž o nos přišel už v mládí. Jak se to stalo?
V mládí byl Brahe pořádný bouřlivák. Stejně jako spousta dalších bohatých mladíků ze Švédska i on studoval na tehdy prestižní univerzitě v Rostocku. Na jednom z večírků, které se konaly před Vánocemi roku 1566 se pohádal s jiným dánským studentem Manderupem Parbsjergerem.
Mladíci byli ve sporu už delší dobu – a nikoliv o vědu, ale v mnohem romantičtější záležitosti. Dánové se pár dní předtím chytli kvůli sporu o tanec s jakousi krásnou německou dívkou. A jakoby toho nebylo dost, i na předvánočním večírku se oba rozhodli požádat o tanec stejnou slečnu. Okamžitě přešli i na další téma: kdo z nich je horší matematik. Po urážkách došlo na výhružky a málem došlo i na souboj. Naštěstí zasáhl profesor Lucas Bacmeister, v jehož domě se slavnost odehrávala.
Mladíci se však domluvili, že spor stejně soubojem vyřeší. Řekli si, že si všechno vyříkají pomocí kordů, shodli se i na místě – tmavé uličce, kde je nikdo nebude vyrušovat. Jak přesně souboj probíhal, nevíme. Známe ale výsledek: Brahe v duelu přišel o téměř celý nos. Později se však s Parbsjergerem zase smířil.
Zlatý nos
Sám Brahe tvrdil, že právě ztráta tohoto orgánu ho přivedla k zájmu o alchymii. Nechal si vyrobit umělý nos, o němž tvrdil, že je vyroben ze stříbra a zlata. Sám vymyslel i speciální pastu, kterou si nos lepil na obličej. Někteří historici tvrdí, že měl protéz víc – měnil je podle příležitostí. Jeden byl zřejmě z mědi, která byla výrazně lehčí než těžké vzácné kovy.
V poslední době se také objevují teorie, že právě umělý nos mohl být příčinou astronomovy smrti. Když byly v roce 1901 byly jeho ostatky vyzvednuty a prozkoumány, zjistil profesor Kampe, že v Braheho vousech je neobyčejně velké množství rtuti. Jedno z vysvětlení zní úmyslná otrava, možné však také je, že se do vousů dostala z nosu. Ať už ji Tycho Brahe používal na samotný nos nebo jako přísadu do lepící pasty, nebyl to dobrý nápad. S největší pravděpodobností ho totiž o život připravila právě tato prudce jedovatá látka…
Na druhou stranu spousta historiků tuto hypotézu odmítá jako absurdní - tak zkušený alchymista jako byl Brahe, musel moc dobře vědět, jak nebezpečnou látkou je rtuť.
Příběh astronomova losa
Tycho Brahe si dopisoval s řadou významných osobností své doby. Jedním z jeho korespondenčních partnerů byl také lanckrabě Wilhelm z Kasselu. ten se astronoma v jednom listu ptal na zvíře, které prý žije na severu Evropy. Brahe mu odpověděl, že se nepochybně jedná o losa a že jednoho má ochočeného. Jako dar ho nechal hned odeslat do Německa.
Wilhelm se však z úžasného zvířete neradoval dlouho. Už v den, kdy losa dostal, o ně přišel. Los se totiž během hostiny nějak dostal ze stáje a ještě záhadněji se mu podařilo dostat k pivu. Opil se tolik, že se pokusil vyjít po schodech zámku - uklouzl po nich však a ze schodiště se zřítil. Několik dní poté zemřel...
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz