V okolí města Říma jsme měli možnost dva dny testovat nový luxusní vůz Infiniti M.
Infiniti není žádným nováčkem na světových trzích, ale v Česku se ukazuje teprve krátce. Přesto je už i tady celkem solidní klientela, která nechce jezdit v trapně provařených BMW, Mercedesech nebo Jaguarech. Raději sáhne po něčem, co nemá každí. Infiniti je auto pro individualisty a přitom nabízí fantastické jízdní vlastnosti, výkon i výbavu ze neméně fantastickou cenu. To jsme zjistili už v našem testu Infiniti G37X.
M znamená lepší
Nedávno pak Infiniti nabídlo lidem na autosalonech pohled do nové modelové řady M. Ta je větší, luxusnější a konkuruje například BMW 5 či Mercedes-Benzu E. Nyní jsme měli možnost auto pořádně vyzkoušet na silnicích v okolí Říma. A musíme říct, že tohle je opravdu fantastický kus luxusu.
ČTĚTE TAKÉ:
Virtuální ochutnávka nového Infiniti M
Začněme designem. Ten navazuje na vzhled předchozích menších vozidel i velkého SUV s označením FX. Jenže do toho se ještě přidává nová invence a elegance zprohýbaných blatníků. Velká maska chladiče i výška zadního víka kufru strčí do kapsy jakoukoli konkurenci. Mohutnost je zde přednost a na silnici se auto určitě neztratí.
Interiér je víc sevřený než u testovaného G37X. Nejde o prostornost. Té je tady opravdu hodně. Všechno je tak nějak víc orientováno na cestující. Přístrojová deska s velkým výstupkem na středové noze jeko by vyzývala cestující, aby se jí dotýkali. A není důvod, proč ne. Kam se podíváte, všude je fantastický materiál. Vizuálně i hapticky. Všechno tu lícuje na desetiny milimetru.
Vzadu je místa více než dost. Vejdou se sem i velmi dlouhonozí cestující a nebudou mít problém ani s místem nad hlavou. Také s povděkem kvitujeme velký zavazadelník (500 l), kde se naše tašky a kufry v té tmě téměř ztratily.
Konečně diesel
Infiniti vyslyšelo přání zákazníků a do auta nasadilo nový turbodiesel. Ten má objem tři litry, šest válců, čtyři ventily na válec, výkon 175 kW a točivý moment 550 N.m. Opravdu se nám líbil zvukový projev. Ostatně očekávat o d uspořádání V6, že? Točivý moment a výkon jsou na auto tak akorát. Kdyby byly menší, s tak těžkým (1,9 tuny!) by si neporadily. Takhle jsme na dálnici lehce kopli do kickdownu a letěli vpřed.
Kdo by nechtěl nafťák, tan ať si pořídí klasický benzínový šestiválec. Podle nás je to asi i výhodnější volba. Auto je s ním tak nějak živější, elegantnější, příjemnější. Má o 100 kilo méně a přitom výkon 235 kW zaručuje fantastické jízdní výkony. Pravda, průměrné spotřeby se dost liší. My naměřili 8,6 l na 100 km u nafty a 11,6 u benzínu. Ale i to je výborná hodnota, která navíc nikam extrémně nešplhá. Agregát je totiž atmosférický, takže není tak alergický na otáčky a zatížení.
Auta jsou navíc vybavena perfektním bezpečnostním systémem, na přání je možnost instalovat řízení zadních kol a výbava zahrnuje vše, co je zapotřebí pro nejvyšší luxus. Už základní model s cenou 1 320 000 korun je vybaven, jak si to jen může konkurence jen nechat zdát. A do nejvyšší verze za 1 641 300 korun už vlastně není co dodat. Je to nabušený stroj se sportovním podvozkem, řízením zadních kol a kompletní výbavou zahrnující i takové vychytávky, jako je klimatizace ve stylu lesního vánku. Prostě na vás nefouká pořád stejně, jako kdyby vás ovíval větřík z různých stran.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz