Potomci římských legionářů žijí v Číně

Vesnice Liquian na severu Číny je už léta výjimečná. Místní obyvatelé jsou vysocí, štíhlí, blond a zelenoocí.

Podivná vesnice vzbudila zájem vědců, kteří u místních obyvatel provedli testy DNA. Ani je moc nepřekvapilo, když se ukázalo, že naprostá většina obyvatel má evropské geny. Jak je to možné?

Historici pracují s teorií, že se jedná o ztracenou římskou legii vojevůdce Crassa. Roku 53 př.n.l. byli jeho vojáci poraženi Parthy a on sám byl nepřáteli popraven. Stalo se to na území dnešního Íránu. Podle několika zdrojů se 145 legionářů dostalo do otroctví, ze kterého pak uprchli. Měli potom bloudit po Asii a skončili kdovíkde.

Spojitost mezi jejich osudem a podivnou vesnicí Liquian poprvé naznačil oxfordský profesor Homer Dubs v 50. letech 20. století. Podle něj skupina bývalých legionářů, kteří se probili až do Číny, založila vesnici roku 36 př.n.l. Podle Dubse sloužili zkušení vojáci jako žoldáci pro řadu asijských vládců. Zapojili se i do velkého konfliktu, který v té době zuřil mezi Huny a Činou.

Důkazy jsou i ve formě archeologických nálezů. Jedna z nejstarších hrobek u Liquianu skrývala kostru muže vysokého 180 centimetrů – nikdo tak obrovský v Číně v danou dobu nežil. Naopak tato výška docela dobře odpovídá odvodovým mírám římských legií. O římském původu svědčí i popis chování legionářů v čínských kronikách. Ty popisují, že vysocí bojovníci ze západu bojovali jako šupinatá ryba. To docela dobře odpovídá římské taktice želvy. V ní se vojáci navzájem kryli překrytými štíty, takže zdálky opravdu mohli připomínat rybí šupiny…

Čínští archeologové a historici se k této teorii staví o poznání zdrženlivěji. Podle nich jsou důkazy o přítomnosti legionářů jen nepřímé a existuje i řada námitek.