Běžné jsou i další vánoční prapodivnosti, třeba televizní stanice vysílající přímý přenos z krbu.
Češi hodně lpí na svých vánočních tradicích. Stromeček, kapr, Ježíšek, olovo, rozkrojené jablko, lodičky ze skořápek, to vše je součástí českých Vánoc a zahraniční zvyklosti si sem pouštíme jen velmi neradi. A ono je to možná dobře: posuďte sami, co všechno by k nám mohlo doputovat.
ČTĚTE TAKÉ:
Velikonoční tradice? Všude samé vraždy
UNESCO chrání i BIZARNÍ rituály
Prsatý Santa: jak se SEXY obléct na Vánoce
Znáte vánoční zvyky a tradice? Udělejte si malý test
Třeba v rodinách, kde není k dispozici krb, teoreticky nemá Santa kudy vlézt do domu. Nevadí, máme přeci techniku. A tak jedna newyorská televizní stanice celé Vánoce vysílá v televizi 24 hodin denně záběr na oheň v krbu. Tato televizní tradice už tu je od roku 1966 a děti se tak mohou těšit z dárků, i když jejich dům původně neoplýval vhodnout přístupovou cestou pro Santu.
Ostatně i Mikulášská tradice je v cizině trochu jiná. Čeští čerti jsou jen slabým odvarem toho, co můžeme vidět v sousedním Rakousku. V předvečer Mikuláše tam totiž ulice okupuje temný démon zvaný Krampus a lidé si na dokonalých maskách dávají opravdu záležet. Při pohledu na typického Krampuse si jen člověk klade otázku, proč se lidé, kteří byli v dětství konfrontováni s takovou příšerou, ve zralém věku bojí jaderné elektrárny.
Ale zpět k Vánocům. Většina z nás si na vánočním stromku dovede představit perníčky, slaměné či foukané ozdoby, řetězy, figurky a trochu té lesklé alobalové slámy, co jde po Vánocích tak těžko dostat z vysokých koberců. Ale pavučiny a pavouky, ty bychom na stromečku nejspíš najít nechtěli. No a vidíte, na Ukrajině se stromky zdobí umělými pavučinami a pavoučky. Najít na Štědrý den ráno pavouka je považováno za velké štěstí, a tak někteří lidé dokonce úmyslně vypouštějí několik dní před Štědrým dnem na stromek živé pavouky, aby tam vybudovali pavučiny skutečné.
Skutečným královstvím bizarních zvyklostí je Španělsko. Mnoho tradic se tam totiž točí kolem vyměšování. Například toto polínko zvané Caga Tió:
Poleno má vyvedený obličej, nohy a sedí pod plachetkou. Děti ho celý prosinec musí krmit (dávat před něj misku s jídlem, které rodiče v noci tajně odklidí). Na Štědrý den se pak polínko donese ke krbu, tluče se metličkou a vyzve se k tomu, aby se pořádně vykadilo. Polínko je duté a rodiče jej musí včas naplnit bonbóny, lízátky a sušenkami. Jako poslední by měl z polínka vypadnout česnek, cibule nebo slaneček. To je znamení, že polínko už vykakalo všechny sladkosti a další budou zase až příští rok.
To ale není jediná "vylučovací" tradice ve Španělsku. Součástí tamějších betlémů je soška zvaná Caganer. Je umístěná do rohu betlémského chléva, stranou od hlavní scény s Josefem, Marií a Ježíškem. Tam dřepí a za ním dlí jeho čerstvý produkt.
Soška má ukazovat, že všichni lidé jsou si rovni, že bez ohledu na rasu, národnost, pohlaví či postavení, každý člověk kadí. Také znázorňuje, že ani "svaté" a "nedotknutelné" věci by se neměly brát příliš vážně.
PSALI JSME:
Z papeže Benedikta XVI. bude kakající mužíček
V současnosti je módou stavět moderní betlémy, kde některé vedlejší postavičky mají podobu celebrit. V Katalánsku je to opravdu výnosný obchod, můžete si koupit defekujícího Johna Lennona, Michaela Jacksona, Dalajlámu či Fidela Castra, na výběr jsou stovky dalších - prakticky každý, kdo ve světě něco znamená.
Japonci jsou také podivuhodní lidé. Na jednu stranu úzkostlivě udržují různá tradiční umění, na druhou stranu si do země vpustí to nejkomerčnější, co Spojené státy nabízejí, tedy Santu a fastfoody. A tak i nebohý plukovník Sanders se svými kuřecími burgery musí na Vánoce odložit svůj sněhobílý oblek a navléci se do Santovského kostýmu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz