Kostnice v Sedlci chřestí lebkami

Čtyřicet tisíc mrtvých lidí - tolik pozůstatků najdete v sedlcké kostnici pod katedrálou Nanebevzetí Panny Marie.

Vánoce a konec roku jsou nejen doba, kdy se oslavuje, ale také období, kdy se více zamýšlíme nad životem. A smrtí. Místem, kde o těchto věcech můžete přemýšlet, je například kostnice v Sedlci.

Dějiny kostnice

Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii.

V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století.

Svícny z lebkami a hory kostí

Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce 1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40 tisíc lidí.

Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.Sedlecká kostnice má zajímavou historii. Původně to byl hřbitovní kostel zdejšího cisterciáckého kláštera. Hřbitov byl však poznamenán zajímavou událostí, která změnila zásadně jeho historii.

V roce 1278 byl opat zdejšího kláštera Jindřich poslán s poselstvím krále Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma ve Svaté Zemi. Opat z této pouti přivezl hrst hlíny z hory Kalvárie (místa kde byl ukřižován Ježíš Kristus), kterou rozesel po místním hřbitově. Od této události si hřbitov získal pověst Svaté Země a od té doby se sem dávali pohřbívat lidé nejen z okolí, ale i z ciziny. Nejvíce pohřbených zde bylo asi v roce 1318, kdy v Čechách vypukl mor. Tehdy zde bylo za jediný rok pohřbeno asi 30tisíc lidí. Další velké množství pohřbených bylo potom v době husitských válek, protože některé bitvy se odehrály i v okolí Kutné Hory (v roce 1424 bitva u Malešova), v roce 1421 byl Žižkovým vojskem vypálen sedlecký klášter a vyvražděno všech 500mnichů, kteří v té době v klášteře žili).

Memento mori!

Po husitských válkách byly části obrovského hřbitova postupně rušeny a kosti ze zrušených hrobů byly ukládány nejprve okolo kostela, později do spodní kaple hřbitovního kostela. Poprvé je srovnal jeden poloslepý mnich ze sedleckého kláštera a to údajně do šesti pyramid. První známky o výzdobě z kostí se objevují v 17.století. Výzdoba z kostí byla následně upravena při opravě kostnice v roce 1700-1709 (stavební úpravy prováděl Santini). Například svícny z lebkami pocházejí z roku 1743 (nalezena datace při restaurování). Výzdoba tak jak ji vidíme dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali Schwarzenberkové z Orlíka, tehdejší majitelé sedleckého panství. František Rint spolu se čtyřmi členy své rodiny všechny kosti namáčel do chlorového vápna, tím je vybělil a dezinfikoval. Z původních šesti pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Celá práce jim trvala asi 3 roky.Celkové množství kostí v sedlecké kostnici se odhaduje asi na pozůstatky ze 40.000 lidí.

Kostnice byla uspořádána proto, aby si zde návštěvníci uvědomili fakt smrti a krátkosti lidského života. Uspořádání kostí má vést k zamyšlení nad vlastní existencí a k hledání vzájemné harmonie lidí živých, a k tomu, aby si každý uvědomil odpovědnost za vlastní život a vážil si ho.