Nový rok v Japonsku: chození na chůdách a pouštění draků

Zdroj: AČCKA

Zatímco Vánoce Japonci moc neslaví, Nový rok je pro ně nejdůležitějším dnem celého roku.

Štědrý den není v Japonsku státním svátkem, proto lidé chodí v tento den normálně do práce. Zvyky se ale v posledních letech rychle mění a komerční Vánoce pomalu dobývají i šintoistické Japonsko. V japonských obchodech také mají ozdobené stromečky, chodí tam převlečený "šikmooký" Santa Claus a hrají se německé koledy, kterým však nikdo nerozumí.

Hlavní pozornost se proto upírá k nejdůležitějšímu dni roku, což je Nový rok 1.ledna. Všichni Japonci se na Nový rok vrací tam, odkud pochází jejich předci, takže jsou například již několik týdnů před Novým rokem vyprodány všechny vnitrostátní lety i jízdenky na superexpress Shinkansen směrem z Tokia.

Zdroj: AČCKA

V japonských domácnostech se před příchodem nového roku aranžuje v předsíni rostlinná výzdoba, kdy se do květináče dají bambusové kmeny a zapíchají se do nich borovicové větvičky, což se nazývá KADOMACU. Na rozdíl od Čech se v Japonsku podle tradičních zvykolostí neoslavuje půlnoc 31. prosince, ale naopak je zvykem 1. ledna vstát brzy a jít se podívat na první východ slunce v novém roce, čemuž se říká GORAIKÓ. Hned ráno se jí bochánky z utlučené rýže OMOČI,které jsou podávány v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sojových bobů.

Jí se také hnědé dlouhé nudle z prosa SOBA, jejichž délka symbolizuje dlouhý život a také přání, aby nám co nejdéle nejen v novém roce vydržely hezké vzájemné vztahy a předsevzetí.

Děti dostávají obálky

Děti se nemohou dočkat ozdobných obálek s OTOŠIDAMA, což je výrazně zvýšené kapesné v okrasné obálce, jelikož se příspěvkem tradičně podílí i širší příbuzenstvo. OTOŠIDAMA dostávají pouze děti, které si ještě nevydělávají. V Japonsku také existuje mnoho dětských novoročních her například HAGOITA, což je míčová hra, která se hraje venku. Hráči mají pálky přípomínající prkénko na krájení a pinkají si dřevěným míčkem, ve kterém jsou zasazena ptačí péra,aby lépe létal. Nebo TAKEUMA, což je chození po chúdách vyrobených z bambussových kmenů.

Dalšími novoročními dětskými hrami jsou TAKOAGE, což je pouštění draka. Je zajímavé, že v Japonsku se drak pouští na Nový rok, a nikoliv na podzim jako v Čechách.

Zdroj: AČCKA

Tradiční novoroční hrou je také FUKUWARAI, která je oblíbená především u malých dětí, kdy se na šablonu prázdného obličeje umisťují se zavázanýma očima papírové obočí, ústa, nos apod. Potom si děti šátek z očí sundají a smějí se tomu, co každý "vytvořil". Nebo SUGOROKU, desková hra podobná českým monopolům, hráči hází kostkou a na každém políčku je čeká úkol.

Dospělí si zase na Nový rok štětcem obřadně kaligraficky napíší na podlouhlý svislý papír svá přání či předsevzetí pro nový rok a pověsí si to někde v obydlí na viditelném místě, čemuž se říká KAKIZOME. V poledne se všichni těší na slavnostní novoroční jídlo OSEČIRJÓRI, umístěné v dřevěné krabičce s mnoha přihrádkami a v každé je nějaké dobrota. Jídlo musí být atraktivní, barevné. Čím více krabiček na sobě, tím bohatší rodina.

Zdroj: AČCKA

Tomio Okamura vypráví, jak tráví největší svátek on: "Ve schránkách NENGADŽÓ, což je novoroční blahopřejná pohlednice. Zajímavostí je, že všechny musí být doručené do schránek právě a jedině 1. ledna, takže mají jednotnou formu, aby je pošta snadno identifikovala a na poště všechny příchozí NENGADŽÓ skladují a pak je teprve všechny dohromady roznášejí do schránek právě na Nový rok. Pošťáci jsou tedy na Nový rok zdaleka nejzaneprázdněnějšími lidmi v Japonsku, pošta v tento den zaměstnává i tisíce brigádníků.

Po obědě se jdeme krátce pomodlit do budhistické svatyně, čemuž se říká HACUMÓDE, nehledě na to, zda-li je někdo věřící či ne. Období příchodu nového roku končí 15. ledna, a v tento den se venku udělá ohníček DONTOJAKU, kde se spálí KADOMACU a také KAKIZOME, čímž naše přání získá naopak na trvanlivosti. Na tomto ohníčku si poté ještě upečeme bochánky z utlučené rýže OMOČI nebo sladký brambor SACUMAIMO."