Římskou říši zničilo globální ochlazování

Výzkum letokruhů starých stromů ukázal, že zřejmě existuje spojení mezi vzestupy a pády starých civilizací a počasím v Evropě. I Římská říše zřejmě podlehla výkyvům podnebí.

Tým vědců zjistil, že období, kdy v létě převládalo teplé a deštivé počasí, byla dobami prosperity. V době klimatických výkyvů naopak docházelo k politické nestabilitě. K závěrům experti došli na základě průzkumu devíti tisíc dřevěných předmětů vyrobených během posledních dvou a půl tisíce let. 

"Když se podíváme na posledních 2 500 let, nacházíme jasné příklady, kdy klimatické změny měly vliv na lidské dějiny," řekl reportérům webových stránek Science spoluautor studie Dr. Elf Buntgen, paleoklimatolog Švýcarského federálního výzkumného institutu pro lesy, sníh a krajinu. 

Letokruhy mluví jasně

"Archeologům se podařilo vyvinout chronologii letokruhů dubů ve střední Evropě. Tato časová následnost pokrývá celé období holocénu a byla již užita k datování artefaktů, historických budov, starého umění i nábytku," píší švýcarští vědci. 

Již dlouho je přitom známo, že letokruhy žijících i již poražených stromů vypovídají o tom, jaké bylo v kterém roce počasí. 
Když je více vláhy, stromy rostou rychleji a letokruhy jsou širší. V podmínkách sucha se naopak strom musí "uskrovnit", roste méně, a to se odrazí i na užším letokruhu. 

Jakmile se podařilo sestavit chronologii dostatečně dlouhou, bylo možné srovnat období, kdy se dobře dařilo dubům, s tím, jak se vedlo různým státním útvarům. "Vlhká a teplá léta převládala jak během vzestupu Římské říše, tak i v době prosperity ve středověku. Zvýšená nestabilita klimatu v letech 250 až 600 našeho letopočtu se shoduje s obdobím úpadku západní Římské říše a stěhováním národů, k němuž v té době docházelo. 

Prokazatelné je vysychání podnebí ve 3. století našeho letopočtu, kterou doprovázely vpády barbarů, politické otřesy a hospodářské krize několika galských provincií," dodává Dr. Buntgen.