ÚSTUPEK! Zabití zloděje je vraždou, jen pokud je na útěku

Nejvyšší soud zmírnil výrok o tom, že zabití zloděje je vždy vraždou. Týká se to pouze případů, kdy zloděj už z místa činu utíká. Ostatní obdobné kauzy je potřeba posuzovat individuálně.

Každý člověk má právo chránit a bránit svůj život, zdraví i majetek a v krajním případě při dodržení zásad nutné obrany i se zbraní v ruce. Ve středu to řekl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig s tím, že přiměřenou obranu lze uplatnit při loupežném přepadení či násilném vloupání.
 

"Nejsou nijak dotčeny ani veškeré zásady nutné obrany, které trestní kolegium Nejvyššího soudu přijalo již před dvěma lety a které se týkají i obrany majetku," zdůraznil Knötig.
 

PSALI JSME:

PRŮLOMOVÝ VERDIKT: Zabití zloděje je vždycky VRAŽDA!
 

Rozhodnutí Nejvyššího soudu týkající se posuzování otázky vraždy a zabití zloděje se týká jen podobných případů, jako byla kauza Karla Bašty z Ivančic u Brna, který jako majitel sběrny druhotných surovin střílel na již ujíždějící vozidlo, ve kterém tušil zloděje. "Zjednodušeně řečeno, nelze usmrtit zloděje, který prchá z místa činu a v krádeži již nepokračuje, protože by se nejednalo o obranu majetku, ale o pomstu. Za takový čin pak hrozí okradenému trestní stíhání pro vraždu, a ne pro zabití," řekl Knötig.
 

Obrana života nebo majetku při loupežném přepadení či fyzickém ohrožení pachatelem však zůstává podle stanoviska Nejvyššího soudu dále nedotčena a soudy by ji v krajním případě vyhrocení konfliktu jako případný pokus o vraždu či vraždu posuzovat neměly.
 

Nejvyšší soud podle Knötiga upozornil na uvedené aspekty trestního řízení poté, kdy podle něj některá média zkreslila úterní sjednocující výrok trestněprávního kolegia NS v případě reakce poškozeného na takzvanou prostou krádež.