EXKLUZIVNĚ: Test ČTYŘMÍSTNÉHO PORSCHE Panamera!

Porsche nabízí sporťák se čtyřmi místy. Dokonce se čtyřmi dveřmi. Svět se prostě zbláznil.

Když před lety Porsche nabídlo zákazníkům model Cayenne, myslel jsem, že budu potřebovat nějaké prášky na bolest hlavy. Po uvedení modelu Panamera jsem se rozhodl, že navštívím psychiatra. Tahle šílená země není pro konzervativce.

Placka na čtvrtou

Pod antidepresivy se špatně píše. Ale snad mi odpustíte, že text bude trochu nesouvislý. Třeba že se mi bude zdát, že Porsche je prostě Porsche, ať vypadá jako sporťák nebo jako autobus.

DÁLE ČTĚTE TESTY:

Porsche 911

Porsche Cayenne Diesel

Porsche Cayenne Hybrid

A teď pohled mého druhého "já": Proboha. Copak tohle je Porsche? Vždyť to je Cayenne, který přejel parní válec. Čtyřdveřový teréňák, který je placatý jak žába na silnici a navíc se stejně překvapeným výrazem, že tady asi něco nevyšlo.

Konec koukání. Motá se mi hlava. Teď je to na vás. Dejte autu svojí známku. Bude to lepší než nějaký paranoidní pisálek.

Zaměřen na detaily

Znáte to. Když se vám motá v kocovině hlava, je lepší se uzemnit a soustředit se na jedno místo. Takže pěkně postupně. Kousek po kousku, ať se neudělá špatně od žaludku.

Na palubní desce si tiše odtikávají hodiny. Pozor. To nejsou hodny. To jsou stopky! To znamená, že tohle auto umí jet pekelně rychle. Jinak by tu něco takového nebylo. Jasně. Tohle je Porsche.

Zobrazit všechny fotky (14)

Jiný detail. Převodovka. Stříbrné usazení ve středovém tunelu. Perfektní držení, super materiál. Vyražená písmena PDK. Co to je? Porsche Doppelkupplung. Takže vlastně Was ist das? Das ist dvouspojková převodovka. Sechs krátkých stupňů, perfektně hladké řazení v komfortním režimu nebo pekelně rychlé ve sportovním. A sedmička je určená na dálnici. Dlouhá a plynulá.

Flash: a zase jsem jinde. Co to je? Octavia? Ne! Vždyť i tady je logo Porsche. Tohle je kufr! Výklopná zadní stěna a pod ní 442 litrů užitečného objemu. Sice trochu placatého, v bílém semiši, který nachytá nepořádek stejně rychle jak potulný pes blechy, ale na Porsche stejně je to něco neskutečného. Sem se vejde dokonce... No ani mě nenapadá žádné rovnítko mezi Porsche a něčím objemným. Snad jen pořádně velký nákup u Armaniho.

Konečně. Lehká nevolnost mě vrátila někam, kde to znám. Šestiválec. Boxer. Přímý vstřik paliva. Variabilní nastavování časování a zdvihu ventilů. Objem 4,8 litru. Výkon 294 kW. Točivý moment 500 N.m. Stálý pohon všech kol. Maximálka 282 km/h. Zrychlení na stovku za pět sekund. Tak proto ty stopky na palubce.

Je mi lépe

Už se cítím skoro fit. Technika mi vrátila cit do rukou a zastavila bolehlav. Pod prášky se sice nemá za volant sedat, ale... tak tohle jsem ještě neviděl, neslyšel. Usedám do kokpitu, seřizuji volant a sedadlo a tradičním klíčkem na levé straně startuji motor. V kabině to zní jak v katedrále. Tohle není pravé Porsche. Tady vám za hlavou neburácí motor. Tady si brumlá pod přední kapotou a navíc se to v tak velkém prostoru rozléhá jak pravoslavný sbor v Kremlu.

Zdroj: Jan Čech

Tiše, komfortně a dlooooouze ohmatávám volant, pedály a cestu před sebou. Pomalu a jemně se s autem seznamuji. V Praze to ani jinak nejde. Ale motor je už zahřátý, cesta do strahovského kopce volná, slunce svítí, hlava stojí na ramenou, volant je příjemně tlustý a malý. Prásk! Plyn na podlaze roztočil na kratičký okamžik kola na místě. Elektronika je však chytla a s bouchnutím vrátila do správného směru. Prásk. Sportovní režim pořádně přitvrdil podvozek a změna z asfaltu na dlažební kostky je pořádně znát. Prásk. Ruční razení PDK dokázalo do výfuku poslat pěkný výstřel. Rezonance se mlátí mezi bloky strahovských kolejí a studenti se naklání z oken. Rachot z výfuku (tlačítkem se může ovládat jeho zvuk) se ozývá stále výrazněji, jak se s autem čím dál víc kamarádím. Tohle není ta přetáčivá bestie 911. Tohle auto dostat do přetáčivého smyku není jen tak. Musíte to mít v ruce a vypnuté všechny elektronické srandičky. Ale jde to. Před strahovským stadionem na velké asfaltové ploše to zkouším několikrát. Foťák na zadních sedadlech lítá ze strany na stranu.

Pětkrát prudký start a ještě prudší brzdy. Špalíky gum létají po asfaltu. Kotouče ale drží a ani další jejich testy mi neukázaly nějaký náznak faddingu. Pravda. Nejsou tak ostré jako v 911 a je cítit, že tohle auto má 1860 kilo. To poznáte na všem – zrychlení, brzdách, v zatáčkách. V oblouku velké pneumatiky drží a drží a drží a pak najednou tichý svist a už se sunou bokem. Elektronika rychle bliká a snaží se o 106. Možná i 107. Bez elektroniky si nedokážu představit, že bych tohle auto s utrženými koly zvládnul. To je daň za čtyři místa, tak dlouhatánskou karoserii a motor vpředu.

Přemítám nad klávesnicí

Teď už sedím na židli u počítače a přemýšlím, co jsem s tímhle autem zažil. Je to luxusní sedan nebo sporťák. Bylo mi z něj špatně nebo jsem si užil? Nevím. Popravdě řečeno, jsem asi příliš zkostnatělý tradicionalista. Pro mne je Porsche synonymem sporťáků. Dvě sedačky a motor za zadkem. To je to, co od Porsche očekávám. Cayenne je hodně velký úlet. Panamera už menší. Je to něco na půl cesty mezi 911 a Cayenne. Dá se s ním jezdit komfortně, klidně, rychle, ostře, ale prostě to není ono. Je to obr na silnici, má příliš zbytečných kil.

A pak tu mám ještě myšlenku na závěr. Nevím, proč bych se měl o svoje Porsche dělit s někým jiným. Už spolujezdec je moc. Tak proč další dva? Ne. Zůstanu samotářem v kupé.

Typický řidič auta:
Za volantem si představuji německého podnikatele, který má radost z toho, že má Porsche. Má radost, že má tak drahé auto. Má radost, že si dozadu konečně dá autosedačku pro svoje dvě děti. Nechme ho, ať má radost.

Klady a zápory:
Porsche Panamera 4S je super auto pro klidnou jízdu i to občasné „zabrání“. Má přednosti své značky: kvalitu, výborný motor, podvozek, jistotu, řízení, brzdy... Co nám vadí?Asi hmotnost. Škoda. Mít o 200 kg méně, cítili bychom se tu lépe.