I když se říká, že veselá mysl zajišťuje půl zdraví, podle rozsáhlého průzkumu provedeného v USA zároveň zkracuje život.
Až do roku 1921 sahá výzkum týmu vědců, kteří se zabývali tím, jak typ osobnosti ovlivňuje dlouhověkost. A zjistili překvapivou věc: lidé, kteří měli od dětského věku větší smysl pro humor a byli veselejší, se dožili kratšího věku, popisuje agentura UPI.
Studie se týkala celkem asi 1500 lidí, kterým bylo v době zahájení výzkumu v roce 1921 kolem deseti let. V rámci analýzy Longevity project (Projekt Dlouhověkost) vědci zjišťovali, kolika let se dožili.
"Účastníci, kteří byli nejveselejší a měli jako děti největší smysl pro humor, měly v průměru kratší život než děti, které byly méně veselé a nevtipkovaly tolik," píše v komentáři k výsledkům projektu profesorka psychologie Leslie R. Martinová.
ČTĚTE TAKÉ:
Šok pro abstinenty: výzkum potvrdil, že umírají dříve než pijáci
Stoletá žena vděčí za vysoký věk tabáku a whiskey
Stoletý bača zná recept na dlouhý život: žádný sex
Proč tomu tak je? Rozdíl může částečně vysvětlit fakt, že veselejší a rozpustilejší lidé mají sklony vyhledávat v životě riziko a nepečovat tolik o své zdraví. A ačkoli optimismus v krizových okamžicích pomáhá, "jako celková životní orientace může pocit 'všechno bude v pohodě' vést k zanedbávání věcí, které jsou nutné pro dlouhý a zdravý život," uvádí druhý z autorů Howard S. Friedman.
Neboli: pokud jste trochu nervózní, úzkostní a přecitlivělí, je možné, že budete o svoje zdraví pečovat lépe než ti, kdo mají všechno "na háku". Ti častěji kouří, pijí a zanedbávají zdravou stravu.
Dlouhému životu podle průzkumu také prospívá, když je člověk nadšený pro svou práci a jde do důchodu později. Mít domácího mazlíčka prý vylepšuje životní pohodu, samo o sobě to ale život neprodlouží.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz