Chytré houby ovládají mravence. Vyberou místo, kde hmyz zemře

Zdroj: Oficiální zdroj

Některé houby jsou skutečně rafinované. Žijí v mravenčí hlavě a hmyz navádějí na vhodné místo, kde jej zabijí.

Houby se zde poté začnou nerušeně rozmnožovat. Tito parizité se tak vůbec nerozpakují, aby ke svému přežití využívali i poměrně "nečistých" technik.

V prostředí deštného pralesa přežívají tyto organizmy (parazitická houba Ophiocordyceps unilateralis) jen díky mravencům, které se naučily plně ovládat.

Houba se usídlí v mozku mravence a začíná ovlivňovat jeho chování. Doslova jej přinutí sešplhat dolů ze stromu, kde má hnízdo a přiměje jej k tomu, aby se kusadly zachytil na spodní stranu listů na rostlinách.

Zde mravenec bídně zahyne.

Zajímavé přitom je, že hmyz vždy umírá pevně zakousnut v hlavní cévě listu, ve výšce asi čtvrt metru nad zemí a v prostředí s vysokou vlhkostí vzduchu (95 procent).

To je ideální prostředí pro další vývoj houby, která postupně prorazí exoskelet a začne z už mrtvé mravenčí hlavy růst a vystrkovat první výběžky.

Z nich se uvolňují spóry, které napadají další pobliž se vyskytující mravence.

"Houba napadá mravence hned na dvou frontách. Nejdříve je využije jako chodící potravní zásobárnu a pak hmyzu poškodí svalovou soustavu a centrální nervový systém. Změní tak mravence v jakousi zombii, která nemá jiný cíl života, než se zakousnout na spodní straně listu," podivuje se nad tajemnými schopnostmi houby biolog David Hughes.

Mravenci si proti houbě vytvořili obranný mechanizmus, který však není stoprocentně účinný. Například když si všimnou listu, na kterém visí jejich zakousnutí kolegové, nepřibližují se k němu. A dělají dobře.

Pod mrtvými těly mravenců se totiž uvolňují houbové výtrusy, které zamoří kruh o průměru asi metru pod nimi.

Hmyz, který se v něm ocitne (platí pouze pro jediný druh mravence - Camponotus leonardi), má další období života jasně naplánováno. Brzy se z něj stane chodící mrtvola...