TEST Mercedes-Benz CLK DTM AMG Cabrio

Je to neskutečné auto. Je dražší než Lamborghini, rychlejší, prostornější a především je to nejrychlejší kabriolet na světě.

Když se řekne Mercedes-Benz, milovníkům rychlosti se vybaví třeba supersport SLR nebo tovární tuning od AMG. Jenže tohle auto mělo další tři písmenka, která jsou ještě důležitější: DTM!

Čtyřmístný kabriolet – standard

Základ tohoto auta je vlastně pekelně nudný. Mercedes-Benz CLK Cabrio je klasický kabriolet pro čtyři lidi. Design je poplatný době svého vzniku – roku 2005. Takže žádná supermoderní pecka. Spíš usedlý kabriolet pro německé důchodce.

Na scéně AMG

A teď se podívejme na dílo společnosti AMG. Ta se stala nedávno oficiální součástí koncernu Daimler a upravuje všechny typy aut. To znamená pořádně naladěný podvozek, speciální převodovky, aerodynamické prvky, sportovní sedačky a hlavně pořádné motory. Třeba osmiválce s přeplňováním s enormními výkony. Každý agregát je sestavován jedním člověkem, který ručí za jeho kvalitu. Na motoru je štítek s jeho podpisem. Takže z tohoto hlediska – unikát.

Deutsche Tourenwagen Masters

Jenže teď vstupuje na scénu trojice písmen DTM. To je zkratka německého mistrovství cestovních vozů. A tady pracuje opět AMG. Připravuje závodní speciály a Mercedes s nimi vítězí a vítězí a vítězí...

Takže je jasné, že i speciální díly se jednou musely objevit v sériových vozech. A stalo se to u modelu CLK Coupé. Sto kusů se vyprodalo i za enormní cenu během několika hodin. Nasnadě tak bylo postavit i speciální sérii kabrioletu. Tady je:

Zobrazit všechny fotky (14)

Původně jsme měli s kameramanem Jindrou objednaný test Spykeru C8 Aileron Spyder. Nevyšlo to. Tak nám v Dream-Cars nabídli Artegu GT Coupé. Jo, tak to by byla taky solidní náplast na bolest, že se nesvezeme ve spykeru. OK. Jdeme do toho. Ale... Sakra... Někdo to nezvládl a Artega je nabouraná. Den před natáčením.

Jindrovi je to jedno, on natočí cokoliv. Ale já už slyším, že mi nabídnou jako náhradu třeba Porsche 911. Ne že bych proti tomuhle autu něco měl, ale pokud mám vyměnit jediný kus HYPERSPORTOVNÍHO unikátu za velkosériovku Porsche, tak to neberu.

Pak mi přišel email. „Omlouváme se na problémy...,“ no znáte to. „Jako náhradu Vám nabízíme Lotus Evora a Mercedes-Be....“ Dál to už ani nečtu. No hnus! Měl jsem mít auto, co má čtyřlitrový motor a výkonem 298 kW, zrychlí na stovku za 4,4 sekundy a maximálka je 300 km/h. A místo toho si mám vzít nějaký ušmudlaný angličák (V6, 3,5 l, 206 kW, 5,0 s, 261 km/h)? Nebo dokonce bezpohlavní německý kabriolet?

Jenže maily se mají číst do konce a pečlivě. Ukrytá tři písmenka DTM mě netrkla hned do očí. Ale druhý pohled mi zastavil srdce. „Jindro, tak zítra nebude Spyker ani Artega. Bude Mercedes,“ hlásím Jindrovi přes kancelář. „Dobrá,“ slyším znuděnou odpověď. „Je to kabriolet, nejrychlejší kabriolet...“ Jindru to moc nezajímá. „Dobrá“.

Druhý den dojedeme do sídla společnosti, kde nás čeká Martin Cieslar. „Dáte si kafčo? Vodu? Já zatím skočím do garáže pro auto.“ Jindra začíná tušit, že tady něco neštymuje. Ptá se, co že to bude za auto. Tak mu to vysvětluju.

Představ si že...

AMG udělalo kupé s označením 63 AMG. Z osmiválce o objemu 6,2 litru vyždímali 354 kW. Na stovku auto zrychlilo na 4,7 sekundy a maximálka byla omezená na tradičních 250 km/h. Jenže vítězství v seriálu DTM znamenalo, že na oslavu se postavilo sto kusů tohoto kupé s díly ze závoďáku. Jen sto kusů. A když se všechny prodaly rychlostí blesku, přišel na řadu kabriolet. Odlehčený, brutální, stejně rychlý... Nakonec nejrychlejší čtyřmístný kabriolet na světě.

Zdroj: Jan Čech

Motor má nové písty. Kované ze speciální slitiny. Sodíkové ventily, speciální pístní kroužky, odlehčené ojnice, nová kliková skříň i se zahnutou kovanou klikou. To je jen krátký výčet specialit uvnitř motoru. Ale pak jsou tu nové vačky, elektronika, speciální závodní sací potrubí, nový výfuk, kovaná ramena zadní nápravy, nové tlumiče se stavitelnou výškou, stabilizátory, pětistupňová závodní převodovka...

Kecy v kleci

To je obvyklé rčení Jindry, který už šteluje kameru. Venku totiž bručí osmiválec. Nestejně velká kola (vpředu devatenáctky a vzadu dvacítky) nikoho nenechají na pochybách, že tohle je Auto s opravdu velkým A. Takže bez keců vyrážíme ven a prohlížíme si další speciality.

Třeba ohromné výdechy zpoza předních kol, odkud luftuje i horko z motoru. Stačilo vyjet z garáže a za výdechy se už tetelí vzduch.
Uhlíkový kompozit je základem všeho. Jsou z něj sedačky, nevzhledné rovné výplně dveří, kusy přístrojovky i díly karoserie. Před mikrořadicí pákou jsou malé přepínače. Třeba na změnu z manuálního řazení pádly pod volantem na automat a zpět.

Jindra obíhá auto s kamerou jako pes, který našel fantastický patník a nemůže se rozhodnout ze kterého rohu na něj zvednou zadní nohu. Kamera bzučí a já se bojím, aby mu tentokrát baterky i kazety stačily (často se stává, že nemá jedno či druhé). Točíme statické záběry, povídáme si o autě, ale motor stále běží. Musí být zahřátý na jízdu.

To je o řidičák!

Vyrážíme. Tohle auto se nedá udržet. Neskutečná síla 582 kobyl s námi stále trhá. Stačí jemně pohnout nohou a auto poskočí. Rovná silnice. Jindra na sedadle spolujezdce drží kameru, já řídím. „Udržíš jí v ruce?“. Jindra přitakává, že kameru v pohodě udrží. Šlápnu na plyn. Za zády se ozve zvuk jak během bitvy u Verdunu. Motor není slyšet zepředu, ale od výfuku. Kola se ani neprotočí. Jejich ohromná šířka si s mou nejistotou a tedy i jen částečným sešlápnutím plynu poradila lehce. To Jindra zrychlení, které nám zarazilo jazyky do krku rozdýchává hůř. Kamera letí setrvačností dozadu a naráží Jindrovi do žaludku. KO.

Zdroj: Jan Čech

Dobrá, nechávám ho vydechnout a najednou se vedle nás vyloupne vysoký chlapík s plackou pátračky v ruce. „Policie, co tu děláte! Tohle teda ne. Tohle je o papíry...“ Znáte to. Ale obhlídne auto a nechá nás být. První zvědavec.

Tak popojedem dál. Během jízdy dáme několik záběrů. Pěkně v pomalé rychlosti, aby ze záběrů něco bylo. Pak zkoušíme rychlejší jízdu, abychom ukázali, že tohle auto to umí. A je to tu zas. Policejní auto. Chlapíci na nás zase výhružně pomrkávají. „To je Vaše auto?“ Vypadáme snad na to? Hah... „Proč to točíte? Kam? Techničák!“ Chvíle napětí...a pak jeden policista říká druhému „tak to má omezovač“. Jsme volní. Druhý zvědavec.

Cesta domů

Auto za osm milionů korun. Jedno ze sta. To se vrací jen těžko. Ale musíme. Možná i rádi. Přece jen má na nás zálusk celý policejní sbor Středočeského kraje a Prahy. Už si určitě rozhlásili vysílačkou, že točíme. Kavky být nechceme. Třeba by někdo byl příliš úřední a já o ten řidičák skutečně přišel. Nebo bych přecenil svoje síly a... Moje hypotéka na byt je proti ceně tohodle auta jen směšnými drobnými.

Ale svezení to bylo super. Cítit, jak se vnitřní orgány lepí na zadní stěnu těla. Vidět, jak se ručička rychloměru neposunuje, ale doslova letí. Přemýšlet, jaké by to bylo ve třístovce, kde teprve zasahuje omezovač... No, jestli to chcete zažít sami, zkuste si ho půjčit. Máte možnost. My s ním nic neudělali, takže k dispozici pořád ještě je.