Kde leží poklad templářů? Víme, kde hledat!

Zdroj: deviantart.com

Templáři jsou dodnes záhadou. Dokázali nahromadit obrovské bohatství, způsobili spoustu skandálů a pak záhadně zmizeli.

Templáři patřili mezi nejbohatší rytířské řády středověku. Za 200 let existnece řádu nahromadili obrovský majetek. Hledači záhad dodnes pátrají, kde mohl skončit...

Když byl řád roku 1307 zrušen, 54 templářů bylo upáleno a zbytek francouzských členů řádu skončil v klášterech nebo vězení. Část templářů však unikla – zejména ti, kteří žili mimo území Francie. Jednalo se především o provensálské, aragonské a skotské rytíře. Ale co se stalo se slavným templářským pokladem?

Žádný poklad asi nebyl

Prvním problémem je, že vůbec není jisté, zda nějaký takový poklad existoval. Je sice pravda, že templáři měli obrovské bohatství, ale to spočívalo především v půdě, hradech a pozemcích. A ty si s sebou templáři opravdu nikam odvézt nemohli… Někdy se tvrdí, že řád věděl předem, že bude zrušen a templáři stihli přepravit většinu majetku na člunech k moři, kde měli obrovskou flotilu. Problém je, že přepravit tolik pokladů po tehdy ještě špatně splavných řekách bylo téměř nemožné, navíc většina legend o templářském loďstvu je velmi přehnaná.

Jedním z filmů, kde řeší templářské tajmství, jsou Lovci pokladů:

Hlavním argumentem proti utajovanému templářskému pokladu je však lidská povaha. Pokud by kdy nějaký poklad existoval, musel by vydržet stovky let, aniž by se ho kdokoliv dotkl. A že by to zvládli zrovna templáři, kteří se inkvizitorům přiznali úplně ke všemu, to není úplně pravděpodobné. Templáři také v době svého zániku nepatřili ani mezi drsné bojovníky, živili se spíš půjčováním peněz. Že by tito byznysmeni, které by dnes označili za lichváře, vydrželi nesáhnout stovky let na zlaté poklady? S nejvyšší pravděpodobností byla většina templářského zlata zabavena francouzským králem, zbytek se ztratil v kapsách těch, kdo si stačili něco ukrást.

Měli svatý grál?
Templáři se prý za svého pobytu zmocnili nejen obrovského množství pokladů, ale také prý získali spoustu svatých a záhadných předmětů. Jedním z nich měl být například Svatý grál. Je to pohár, z něhož Kristus pil během poslední večeře. Problém je však v tom, že celý příběh o Svatém grálu je nejspíš jen pohádka a tento předmět nikdy neexistoval. Vůbec první zmínka o něm totiž pochází až z konce 12. století a navíc od básníka. Když se tento příběh rozšířil do Francie, stal se rázem oblíbeným námětem spousty spisovatelů – ale většinou se jednalo o rytířské příběhy, které brali všichni na úrovni pohádek. Lidé se jimi bavili podobně, jako my dnes bereme vědecko-fantastické příběhy. O existenci Svatého grálu neexistuje žádný historický důkaz. První spojení mezi Templáři a příběhem o Grálu pochází až z 19. století – a to od romantických spisovatelů. Spojení mezi templáři a Grálem bohužel neexistuje…

Měli Turínské plátno?
Dalším legendárním předmětem, který se s templáři často spojuje, je slavné Turínské plátno. Sami templáři se ve svých obsáhlých záznamech o Turínském plátnu nikde nezmiňují. Vzhledem k tomu, že předmět, který později získal název Turínské plátno, získali z Konstantinopole účastníci 4. křížové výpravy, mají templáři skvělé alibi – na této kruciátě vůbec nebyli… Občas se také objeví hypotéza, že tělo otištěné na Turínském plátně není Ježíšovo, ale patři poslednímu templářskému velmistrovi Jaquesovi de Molay.Tato hypotéza je zcela šílená, už jen proto, že v době, kdy mohlo být tělo velmistra na plátno otisknuto, bylo de Molayovi už sedmdesát let – otisk však patří asi třicetiletému muži.

Templáři zkrátka nebyli takoví, jak je zobrazují současné filmy a knihy. Bylo by sice krásné, kdyby to byli mystici s hromadami zlata, které by používali na rozvoj lidstva. Bohužel, templáři nebyli ani mystikové, ani kouzelníci. Nebyli tajnou společností a nedrželi žádná tajemství, která by vynesli ze starověkých úkrytů. A kde tedy hledat onen slavný templářský poklad? Tam, kde ho hledali sami templáři – sami v sobě.