Sežeňte si teplý kožich, čeká nás Malá doba ledová

Vědci úplně obrátili. Přestali nás strašit s globálním oteplováním, teď nás naopak čeká Malá doba ledová.

Sledování sluneční aktivity přináší v poslední době zajímavé a hlavně neobvyklé hodnoty. S největší pravděpodobností se Slunce chystá „odejít“ do režimu spánku. Nasvědčuje tomu blednutí slunečních skvrn a slábnoucí magnetické aktivity v blízkosti pólů. Tuto zprávu vyslali do světa vědci divize American Astronomical Society v Las Cruces v Novém Mexiku.

Jejich tvrzení je podloženo třemi na sobě nezávislými a z různých zdrojů podloženými analýzami. Podle nich Slunce střídá svá aktivační maxima a minima v jedenáctiletých cyklech. Ovšem o vrcholu sluneční aktivity, který měl přijít v roce 2013, už v současnosti vědci prohlašují, že nenastane. Podkladem pro jejich výroky je sledování vývoje slunečních skvrn, který má dlouhodobě slábnoucí charakter.

A to nahrává teoriím, že se můžeme brzy nacházet v přechodném období označovaném jako Maunderovo minimum. To trvá přibližně 70 let a je někdy nazýváno také jako Malá doba ledová. V minulosti se naposledy projevila v letech 1645 – 1715.

V praxi by to znamenalo výrazné ochlazení, které by podle zápisů v historických análech mohlo přinést častější zamrzání evropských řek a stálý sníh i v polohách s nižší nadmořskou výškou.

Z trvalejší zimy by mohli mít radost astronauti a lidé pracující v oblasti výzkumu vesmíru. Dosud jsou totiž mise při cestách například na Měsíc vystavovány silným radiacím během slunečních bouří. Ani satelity na oběžné dráze kolem Země by během příštích „ledových“ let nemusely mít tak silné štíty, které je před sluneční radiací chrání.

Ale globálně není důvod k žádné panice. Vzhledem k minulosti nejsou tato teplotně chladnější období nic, co by se nedalo přežít.