Úbytek ozonu nad Arktidou dosáhl letos na jaře poprvé rozměrů srovnatelných s ozonovou dírou nad Antarktidou. O zprávě vědeckého časopisu Nature píše v pondělí webový portál deníku The Independent.
Velikost oblasti až s osmdesátiprocentním zeslabením vrstvy ozonu ve výšce 20 kilometrů nad zemským povrchem v Arktidě dosáhla letos na jaře pětinásobku rozlohy Německa. Zhoubné ultrafialové záření ohrožovalo Kanadu, sever Evropy i Ruska.
Zvýšená intenzita ultrafialového záření může způsobovat popáleniny kůže, poškodit zrak a vyvolat rakovinu kůže.
Poškození ozonové vrstvy v Arktidě přičítají vědci - spolu plynem freonem, vzniklým lidskou činností - abnormálně dlouhému chladnému období, které letos v oblasti severního pólu panovalo od prosince do dubna.
"Proč se to stalo (tak vysoké poškození ozónové vrstvy), bude předmětem několikaletého studia," řekla Michelle Santeeová z laboratoře Jet Propulsion americké vesmírné agentury NASA
Jet Propulsion sleduje ozon pomocí satelitů.
Vědci tento vývoj přičítají tomu, že letošní zimu nepřerušovala teplejší období, jak je obvyklé jiné roky. Na vině jsou nejspíš i změny podnebí. Skleníková plyny zachycují více tepelné energie v nižších zeměpisných šířkách a více ohřívají atmosféru blíže zemskému povrchu. Tím se ale ochlazuje stratosféra. Chladné teploty spolu s freonem vytvářejí podmínky, ve kterých jsou ničeny molekuly ozonu.
V roce 1987 bylo zakázáno používat freony, které ozon ničí, avšak škodlivé látky v ovzduší dosud přetrvávají a přispívají k jejímu oslabení. Nad Antarktidou bývá v jarních měsících (na jižní polokouli) ozonová díra velká jako Evropa.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz