Dojezd sanitky 20 minut? SENÁT NESOUHLASÍ!

Jednání Senátu | Zdroj: Mediafax

Senát vrátil dojezdovou dobu sanitky na původních 15 minut.

Senát ve středu vrátil hlasováním vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodlužuje dobu dojezdu sanitky, do sněmovny s pozměňovacími návrhy. Senátoři se nesmířili s tím, že by se doba čekání lidí na záchranáře měla prodloužit namísto současných patnácti na dvacet minut.

Ministerstvo zdravotnictví, které za změnou stojí, zdůvodňuje svůj návrh analýzou dostupnosti záchranné služby z roku 2008, která prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut by ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.

Senátory se o důvodech prodloužení dojezdové doby na 20 minut snažil marně přesvědčit ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). "Ten zákon byl koncipován jako určitý kompromis," uvedl. Heger dále řekl, že i kdyby zákon zkrátil dojezdovou dobu na deset minut, stejně by nezajistil včasnou péči všem pacientům, kteří vyžadují okamžitý zásah lékařů.

"Vzhledem k tomu, že dostupnost zdravotnické záchranné služby je dána nejen dojezdovou dobou, ale také pokrytím území z hlediska kapacity systému a odbornosti výjezdových skupin, tak prodloužení dojezdové doby nemá zásadní vliv na dostupnost zdravotnické záchranné služby," usiloval neúspěšně o hlasy senátorů Heger.

Prodloužení dojezdové doby sanitek se snažil obhájit i senátor Pavel Eybert (ODS), který řekl, že záchranáři nemohou přijet do 15 minut na všechna místa, a to i přesto, že v posledních letech vznikla řada nových výjezdových pracovišť.

ČTĚTE TAKÉ:

Návrh ministerstva: záchranka musí k pacientovi dojet do 20 minut

"Jsem přesvědčen, že prodloužení na 20 minut má své opodstatnění, a to alespoň do doby, nežli budeme mít více prostředků a budeme moci pokrýt ČR tolika výjezdovými pracovišti, aby dojezdová doba 15 minut byla skutečně dosažitelná a měli jsme tolik výjezdových prostředků a lékařů, aby se nestalo, že budou všechny tři sanitky i s posádkou na výjezdu," konstatoval senátor.

Naopak kriticky se k vládnímu návrhu vyjadřovala opoziční ČSSD, která drží v horní komoře většinu. Senátor Petr Guziana (ČSSD) ve svém vystoupení uvedl, že každých pět minut hraje při záchraně života roli, zejména u řady stavů, u kterých může postupně dojít až k zástavě dechu.

K opozici se pak s kritikou přidal i ředitel pražské zdravotnické záchranné služby Zdeněk Schwarz, senátor zvolený za ODS. Podle něj by se mělo dbát na dostupnost záchranné služby, která je jedním z měřítek kvality poskytované péče.

"Typickým příkladem by bylo, kdyby teď někdo z vás měl zdravotní potíže a pražská záchranka sem přijela za 20 minut. Jak byste se asi kdo z vás cítil. Myslím, že pro nikoho z vás by to nebyl příjemný zážitek, kdybyste tady 20 minut čekali na zásah záchranné služby," řekl kolegům v Senátu Schwarz.

Zároveň Schwarz uvedl, že zaznamenal, coby šéf pražské záchranky, řadu stížností na rychlost příjezdu sanitky, které zasahovala ve sněmovně nebo v Senátu, přestože přijela do pěti minut. "Ten, kdo zažil situaci na místě, kde jde skutečně někomu o život, tak ví, že minuta trvá hodinu," poznamenal.

Horní komora nakonec vládní návrh vrátila poslancům s pozměňovacím návrhem, který vrací dojezdovou dobu záchranářů na původních 15 minut. Další senátory schválená změna pak počítá s odchodným pro záchranáře ve věku nad 50 let a odpracovanými 15 lety ve výši šestinásobku průměrného platu.

Zákon také upravuje práva a povinnosti záchranářů. Těm předloha umožní vstupovat do cizích objektů a požadovat od občanů pomoc. Pokud by při poskytování pomoci byl ohrožen život či zdraví záchranářů, zákon jim dovolí ji neposkytnout.

PSALI JSME TAKÉ:

Pražská záchranka má 5 nových SANITEK. Nemá s nimi ale kdo jezdit!

Pomoc nemusí záchranáři poskytnout podle zákona ani v případě, že pro její zvládnutí nebyli vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky.

Předloha rovněž určuje financování záchranné služby. Ta je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pokud se jedná o hrazené zdravotní služby, ze státního rozpočtu se záchrankám platí služby související s krizovou situací a provoz letadel pro zdravotnickou záchrannou službu. Ostatní náklady hradí kraje.