Zdraží půjčky, klesnou platy. Scénář po krachu eura

Evropa se bojí pádu eurozóny. Obavy jsou v celku na místě, protože pokud by padla společná měna euro, nastalo by mnoho komplikací pro všechny Evropany. Na summitu v Bruselu vrcholní evropští představitelé jednají, jak tomuto krizovému scénáři zabránit.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá spolková kancléřka Angela Merkelová chtějí prosadit změnu základních pravidel v rámci Lisabonské smlouvy, kterými by ozdravili evropskou ekonomiku. Zpočátku to vypadalo, že se tohoto kroku bude účastnit jen 17 zemí eurozóny. Po pátečním poledni se však situace rapidně změnila.

"Šéfové států a vlád Bulharska, České republiky, Dánska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska a Švédska naznačili možnost účastnit se tohoto procesu po konzultacích ve svých parlamentech, pokud to bude potřeba,“ uvádí se v návrhu závěrečného dokumentu summitu EU.

Česká republika zatím zaujala zdrženlivý postoj. Premiér Nečas si stejně jako několik dalších vzal čas na rozmyšlenou, což kvitují jeho koaliční patneři.

"My souhlasíme se stanoviskem pana premiéra, že je nejprve potřeba tu věc v poslanecké sněmovně důkladně řešit a vysvětlit tak, aby se k tomu vyjádřila. Na druhou stranu bychom neradi zůstali nějak osamoceni mimo hlavní proud v Evropské unii. I když v současné době se stanoviska těch dalších zemí obracejí proti tomu návrhu, takže je vlastně ta situace velmi nepřehledná a nejasná. V takovém případě je moudrý krok vzít si čas na rozmyšlenou,“ říká předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.

V podobném duchu hovořil i Radek John. "Je třeba zvolit velmi opatrný přístup, tak jak byl zvolen. Tohle není na rozhodnutí v řádu hodin. Ale rozhodně si nemyslím, že Česká republika má doplácet na to, jak špatně hospodařili jiní. Nicméně celý ten postup je otázka na týdny analýz a ne na překotné rozhodnutí,“ reagoval předseda Věcí veřejných. Radek John.

ČTĚTE TAKÉ:

ŽIVĚ: Češi podpoří přísnější rozpočty EU, Britové jsou proti

Ekonom Petr Dufek z ČSOB pro server tn.cz vytvořil přehled možných dopadů na Českou republiku v případě krachu eurozóny.

"Je velmi pravděpodobné, že by se zvýšila cena peněz, takže by následoval růst úrokových sazeb u nových úvěrů. Také je docela pravděpodobné, že by banky byly mnohem obezřetnější při poskytování nových úvěrů, protože bychom jako ekonomika upadli do hluboké recese. Stát jako největší dlužník by si mnohem obtížněji půjčoval peníze na své výdaje,“ odhadl Petr Dufek.

ČTĚTE TAKÉ:

CENY RAPIDNĚ ROSTOU! Zdražují potraviny i energie

"Cena peněz by rychle vzrostla, takže by hypotéky byly nejspíše dražší. Na druhé straně by recese přivodila propad cen nemovitostí. S růstem nezaměstnanosti, omezováním mezd, vyššími úroky by propadla poptávka po nemovitostech.“

ČTĚTE TAKÉ:

Levné hypotéky nejsou zadarmo! Banky diktují podmínky

“V první fázi by koruna rychle oslabovala, dokud by nebylo zřejmé, jak by na tom česká ekonomika po krachu eura byla. Kam až by koruna propadla, nejde vůbec odhadovat, protože není jasné, jaké poměry by po krachu eura v Evropě nastaly.“

ČTĚTE TAKÉ:

Banky se připravují na zánik eura! Zkoumají, kde tisknout peníze

"Poklesu mezd by se nevyhnula větší část ekonomiky. Firmy by čelily propadu zakázek a snažily by se omezovat mzdy. Na druhé straně zaměstnanci by na takové řešení asi kývly, aby nepřišli o práci. Otázkou je, jak by se v takové situaci chovali zaměstnanci veřejného sektoru, kteří jsou placeni z daní podnikatelské sféry."

ČTĚTE TAKÉ:

Uchazeči o zaměstnání chtějí VYSOKÉ PLATY! Tvrdí personalisté...

"Minimální mzda by stagnovala. Nebyl by prostor několik let vůbec o jejím růstu hovořit," odhadl Petr Dufek.

ČTĚTE TAKÉ:

Minimální mzda zůstává 8000 korun, vláda zamítla zvýšení

Podívejte se na reportáž o aktuální situaci na bruselském summitu EU: