Česká národní banka (ČNB) by podle premiéra Petra Nečase (ODS) neměla nést odpovědnost za rozhodnutí, zda Česko poskytne půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Tíhu rozhodnutí musí nést vláda, zdůraznil na úterní tiskové konferenci předseda vlády
"Nepřistoupím na situaci, kdy by byla zodpovědnost shozena na Českou národní banku. Zbavování se odpovědnosti vylučuji. Buď jako vláda rozhodneme, že se nezúčastníme, nebo se zúčastníme a v tom případě budeme schopni nějakých garancí," řekl Nečas.
PSALI JSME:
Euro asi budou zachraňovat i Češi. ÚČET: 90 MILIARD!
Připomněl znovu, že není velkým zastáncem toho, aby Česko prostředky MMF poskytlo a to zejména kvůli některým nejasnostem. Podle Nečase se totiž ukazuje, že existují rozdílné podmínky pro členy eurozóny a země stojící mimo ní.
"To spočívá například v tom, že centrální banky eurozóny si mohou o prostředky požádat Evropskou centrální banku a nesahat tedy do rezerv. Nečlenské státy tuto možnost nemají," vysvětlil premiér.
Premiér hovořil také o výstupech z jednání v Bruselu, které se uskutečnilo koncem minulého týdne. Zástupci členských zemí tam jednali o tom, jakým způsobem docílit větší odpovědnosti vlád ve vztahu k rozpočtům.
Nečas znovu připomněl, že během jednání v Bruselu se Česko odmítlo závazně upsat jakýmkoli krokům, které by měly zásadní dopady na zem bez toho, aby byly projednány v parlamentu i na dalších úrovních.
"To rozhodnutí jít cestou mezivládní smlouvy, jsme připouštěli, nicméně mandát byl takový, se k přistoupení nezavazovat, dokud nejsou známy parametry takové smlouvy," řekl Nečas a dodal, že v současné chvíli existuje pouze "prázdný bílý papír" a prohlášení, že by se pod něj mělo Česko podepsat, proto považuje za zkratkovité.
Evropští lídři se na summitu unie dohodli, že země eurozóny a další státy by měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur, z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí. Do deseti dnů od summitu mají země (včetně České republiky) odpovědět, zda tyto záruky navýší.
Česko by mělo přispět částkou 3,5 miliardy eur (zhruba 89 miliardami korun).
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz