Arcibiskupa Duku jmenoval papež kardinálem

Papež Benedikt XVI. v pátek v Římě na závěr mše svaté jmenoval pražského arcibiskupa Dominika Duku kardinálem. Informaci poskytl mluvčí pražského arcibiskupství Aleš Pištora.

Pražský arcibiskup Dominik Duka se stává spolu s ostatními 22 nově jmenovanými kardinály papežovým spolupracovníkem a poradcem v církevních záležitostech. Podle Kodexu kanonického práva má jako člen sboru kardinálů tři úlohy: volit společně s ostatními kardinály papeže, být konzistorním poradcem římského papeže v nejdůležitějších otázkách a pomáhat římskému papeži v každodenní péči o celou církev.

Papež kardinály jmenoval na závěr mše svaté, kterou sloužil u příležitosti slavnosti Zjevení Páně.

S titulem kardinál jsou spjaty rovněž jisté církevní slavnostní povinnosti. Jmenování kardinálem nicméně nemění nic na současných pravomocích a úkolech daných funkcemi pražského arcibiskupa. Arcibiskup Duka svým jmenováním ovšem získává větší možnosti v jednání s římskými úřady.

Dukovi gratuloval prezident Klaus

Dukovi okamžitě ke jmenování poblahopřál prezident Václav Klaus. "Vnímám toto rozhodnutí papeže Benedikta XVI. jako vstřícné pro naši zemi a také jako ocenění vašeho dosavadního působení coby biskupa, arcibiskupa a českého primase. Jsem rád, že Benedikt XVI. dal tímto jmenováním jasně najevo, koho si přeje mít v této těžké chvíli tak rozporuplného světa po svém boku v nejvyšší církevní hierarchii," napsal prezident.

Duka chápe své jmenování kardinálem jako poctu Arcibiskupství pražskému. Je v pořadí 11. kardinálem mezi pražskými arcibiskupy a 22. kardinálem z českých a moravských diecézí.

Praha je také tradičně místem, k němuž tato hodnost náleží. Po druhé světové válce se stalo jmenování pražských arcibiskupů pravidlem. Kardinály byli Karel Kašpar, Josef Beran, František Tomáše i předchůdce současného arcibiskupa Miloslav Vlk.

Do dnešního dne měla Česká republika pouze jednoho kardinála - Miloslava Vlka, který letos 17. května oslaví 80. narozeniny, a proto se již nebude moci účastnit volby papeže. Toho totiž při konkláve volí pouze kardinálové mladší osmdesáti let.

Kardinálové volí papeže

Dne 18. února 2012 zasedne poprvé konzistoř také spolu s novými kardinály, kde nově jmenovaní převezmou kardinálský biret a dekret (tzv. kardinálská kreace). Den poté, tedy 19. února, bude papež Benedikt XVI. spolu s novými kardinály v bazilice sv. Petra sloužit slavnostní mši svatou, při níž budou předány také kardinálské prsteny.

Sbor kardinálů má podle Kodexu kanonického práva vykonávat tři funkce: volit společně papeže, být konzistorním poradcem římského papeže v nejdůležitějších otázkách a pomáhat římskému papeži v každodenní péči o celou církev prostřednictvím jednotlivých kardinálů, kteří zastávají úřady v římské kurii.

Společná činnost kardinálů jako poradců papeže se odehrává hlavně v konzistoři, které se kardinálové zúčastní a předsedají ji. Papež však může svolat kardinály na plenární zasedání, aniž by mělo formu konzistoře.

Znakem kardinála je jasně červená barva - nosí červeně lemovanou kleriku, červené cingulum a solideo. Slavnostní oděv je jasně červený celý, kromě bílé rochety a rovněž bílé mitry. Součástí jeho erbu je červený kardinálský klobouk s dvakrát patnácti střapci. Kardinálovi přísluší od roku 1630 oslovení "vaše eminence". Po svém jmenování dostane kardinálský biret, jmenovací dekret a kardinálský prsten.