Zdroj: Mediafax

Senát letos poprvé zveřejnil údaje o tom, kolik si vedle svého platu „vydělali“ čeští senátoři a senátorky. Kromě mzdy totiž mají nárok čerpat z našich daní i tzv. náhrady na svou kancelář, telefon, dopravu či asistenta.

Výše čerpání náhrad je dobrým ukazatelem toho, jak jsou a nejsou jednotliví politici (v tomto případě senátoři) zdrženliví v pouštění žilou státnímu rozpočtu. Každý senátor má kromě svého platu nárok i na náhrady. To jsou nejrůznější náklady spojené s jeho funkcí, které mu ze zákona hradí stát.
 

Průměrný senátor si takovým způsobem může vydělat až milion a půl ročně k platu navíc. Základní senátorský plat přitom činí 56 tisíc korun. Náhrady není nutné čerpat a když už se tak stane, není je rovněž nutné čerpat v plné výši. Ne každý senátor však dokáže odolat pokušení a nebrat, když stát dává.

ČTĚTE TAKÉ:
NEHORÁZNÉ! Poslanci chtějí brát 230 tisíc! Tabulka platů politiků ZDE!
 

Rekordmanem se v tomto směru stal Petr Gawlas z ČSSD. Ze státní pokladny prostřednictvím senátu vytáhl za loňský rok 1 636 896 korun. To je takřka celá částka, na níž měl nárok. Státu milostivě ponechal pouhých 96 korun.
 

Pomyslné druhé místo ve vysávání státní pokladny pomocí senátorských náhrad získal Gawlasův stranický kolega z ČSSD Radek Sušil. Ten měl nárok na 1 672 896 korun a z této částky ponechal nevyčerpaných zhruba dva a půl tisíce korun.
 

Za pozornost stojí podrobný pohled na jejich „účetnictví“ (viz níže). Oba senátoři vyčerpali maximální možný limit na telefonování a internet. Tato částka činí 84 tisíc korun ročně, což je sedm tisíc na měsíc. Tolik v senátu protelefonoval pouze Gawlas se Sušilem a s nimi ještě Petr Bratský (ODS). Z jednaosmdesáti senátorů pouze tři (Dagmar Zvěřinová, Martin Tesařík, Daniela Filipiová) považují své příjmy za natolik dostatečné, aby si z nich hradili telefon a internet a po státní pokladně je nechtěli proplácet.
 

PSALI JSME:
Věci veřejné slibovaly vrátit náhrady! Nevrátily NIC!
 

V absolutních číslech (jednotlivé nároky na náhrady senátorů se liší třeba podle vzdálenosti jejich bydliště od senátu) vede rovněž sociální demokrat. Petr Guzian si vloni v senátu přišel na 1 687 818 korun a trumfnul tak všechny ostatní senátory. Žádný jiný nebral tak vysokou částku na senátorských náhradách.
 

Stejně jako jsou mezi senátory rekordmani čerpající maximum náhrad, existují i ti na opačných konci žebříčku. Mezi ty loni patřili Alexandr Vondra (ODS) , Jaromír Štětina (TOP 09) a Jaroslav Kubera (ODS). Ne snad, že by u nich čerpání náhrad bylo nulové, ale bylo mezi senátory nejnižší.
 

Například Alexandr Vondra si vloni přišel na 810 246 korun navíc ke svému platu. Jaromír Štětina na milion a Jaroslav Kubera na zhruba 1,1 milionu korun. Vondra například vůbec nečerpal náhrady na reprezentaci a stravování nebo dopravu do práce. Štětina zase senátu neúčtuje ani korunu za pronájem a vybavení vlastní kanceláře.
 

Není přitom žádným tajemstvím, že poslanecké a senátorské náhrady bývají pro jejich adresáty spíše příjemným vedlejším příjmem, než že by pokrývaly skutečné náklady poslanců. Bezelstně se k tomu čtyřmi lety přiznal třeba Bohuslav Sobotka (ČSSD), když novinářům vysvětloval, kde vzal na luxusní byt za sedm milionů korun.
 

ČTĚTE TAKÉ:
DALŠÍ britský poslanec jde do vězení ZA ZNEUŽÍVÁNÍ NÁHRAD! U NÁS NIC!
 

Ke zveřejnění seznamu čerpání senátorských náhrad letos poprvé dospěl senát dobrovolně a stejně tak poprvé celý seznam dobrovolně zveřejnil na webu. V minulých letech stejnou službu poskytoval pouze na vyžádání a účtoval za ni třicet tisíc korun.
 

Nutno podotknout, že mezi státními úřady a institucemi jde o ojedinělý případ. Což ostatně přiznává i mluvčí senátu Pavlína Heřmánková: „Pan předseda senátu tím udělal bezprecedentní krok, který jinde nedělá skoro nikdo. Jde o příkladné gesto a je to následováníhodné rozhodnutí.“
 

Detailní údaje o tom, kolik vloni který senátor vyčerpal na tzv. náhradách najdete v přiloženém souboru: