Severovýchodní pobřeží Japonska zasáhlo 11. března 2011 zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Přestože již byla většina trosek odklizena, vzpomínky na tragédii a více než 19 000 obětí jsou mezi Japonci stále živé.
Z nejhůře zasažených měst, jako je například Ofunato, již zmizely zřícené budovy i vraky automobilů. Stejně tak byla odklizena loď, která přistála na střeše dvoupatrového hotelu ve městě Otsuči. Dělníci opravili polámané telegrafní a elektrické sloupy a obnovili také komunikace a dodávky energie do většiny míst.
Ve městě Išinomaki opět otevřely pro dopravu most, který strhla rozbouřená voda. Ve městě Tagajo znovu položily koleje, které toto pobřežní městečko spojily s ostatními městy.
Pobřeží již lemují nové silnice plné aut lidí jedoucích do práce. Zničené obce se pomalu vracejí k normálnímu životu, nově vybudované čtvrti měst se plní malými restauracemi či obchody a pozvolna se pobouzejí k životu. Ulice měst pak lemují nová osvětlení, která v noci chrání před duchy obětí tsunami.
V troskách se objevují duchové
"Město Išinomaki je plné historek o tom, jak lidé umírají na nejrůznějších místech kvůli duchům," uvedl čtyřiašedesátiletý obyvatel města Satoši Abe. Podle něj úřady kvůli duchům dokonce zastavily opravu supermarketu, neboť dělníci onemocněli podivnou chorobou. Podobné historky o duších však kolují i v dalších městech a obcích.
Kulturní antropolog Takeo Funabiki považuje za zcela pochopitelné, že vzpomínky na katastrofu v Japonsku doprovázejí historky o nadpřirozených jevech. "Lidé se velice těžce vyrovnávají se smrtí, ať už patří mezi vědecky uvažující jedince či naopak mezi osoby věřící pověrám," vysvětluje Funabiki.
Rozsáhlé oblasti, které ještě nedávno plnily sutiny, jsou už proměněny alespoň ve volné pláně. Jen občas tu osaměle stojí napůl pobořené budovy, jejichž majitele se nepodařilo najít, a nikdo zatím nedal příkaz k jejich zbourání.
Přestože se již pozvolna daří vrátit život v zasažených oblastech do normálu, chuť k dalším opravám je čím dál tím menší. Obyvatelé těchto míst si stále kladou otázku: Co bude dál? Mnozí se obávají, že oblast může kdykoliv postihnout podobná tragédie. Podle nich je riziko příliš vysoké na to, aby se vyplatilo města znovu budovat.
Někteří dokonce předpovídají, že zhoršující se ekonomika země, která není schopná zajistit dostatek pracovních míst pro mladé lidi, v budoucnu zlikviduje většinu menších osídlení.
Vylidněná města
Japonsko 11. března 2011 zasáhly zemětřesení o magnitudu 9,0 a následná vlna tsunami. Podle záznamů japonské policie se rok po ničivém zemětřesení a vlně tsunami počet obětí pohybuje kolem 19 tisíc. Zatím se podařilo najít téměř 16 tisíc obětí, dalších tři a půl tisíce lidí se však nadále pohřešuje. Jejich těla pravděpodobně pohltilo moře.
PODÍVEJTE SE, NA TSUNAMI Z NEJTĚSNĚJŠÍ BLÍZKOSTI:
Katastrofa rovněž vážně poničila jadernou elektrárnu Fukušima I. Selhal chladicí systém zařízení, explodoval nahromaděný vodík a z přehřátých reaktorů unikla radiace.
Stovky tisíc lidí z okolí elektrárny musely opustit své domovy, dvacetikilometrová evakuační zóna zůstává liduprázdná. Stopy radiace už byly zaznamenány ve vodě, hovězím mase, zelenině, čaji, mořských plodech a nejnověji také u divokých zvířat.
Katastrofa ve fukušimské elektrárně se obešla bez obětí. Zničila však důvěru Japonců v jadernou energii, na kterou se ostrovní země chudá na přírodní zdroje dosud spoléhala. Byla to nejhorší jaderná katastrofa v Japonsku od druhé světové války a nejhorší jaderná havárie na světě od Černobylu.
Sledujte Televizní noviny bez reklam na Oneplay.cz