Čím topíme: nejprodávanější kotle na trhu

Kvůli připravované změně zákonů v oblasti ochrany ovzduší klesá zájem o ocelové a litinové kotle na pevná paliva.

Topíme ekologicky, ekonomicky, nebo je nám to tak trochu jedno? Odpověď můžeme získat z přehledu prodejů kotlů, krbů a otopných těles, které na stavebních veletrzích v Brně zveřejnila Asociace podniků topenářské techniky.

ČTĚTE TAKÉ:

Všechny články stavebního speciálu
Výměnou starých oken ušetříte až 40 procent tepla
Vzorový pasivní dům můžete mít za korunu
 

Podle sekretáře Asociace Josefa Žďárského meziročně poklesly prodeje ocelových a litinových kotlů, menší zájem byl také o speciální kotle na dřevo. Téměř o polovinu klesl meziročně zájem kupujících o automatické kotle na biomasu. Důvodem je podle odborníků ukončení výběru nových projektů v systému zelená úsporám. Tento typ kotlů vyjde domácnost na 60 až 80 tisíc korun. Podle Žďárského je to bez státních dotací poměrně hodně. Prodeje se ale možná letos zvýší díky dotacím v Moravskoslezském kraji, který každoročně trápí smogové situace. "Vyhlásili podporu do 40.000 na jeden kotel. Je to ale omezené celkovou částkou 40 milionů," uvedl Žďárský.

Podle statistik Asociace podniků topenářské techniky naopak roste mezi lidmi zájem o automatické kotle na pevná paliva, ve kterých se většinou spaluje hnědé uhlí. Meziročně jejich prodeje vzrostly o 60 procent na 1670. Tyto kotle mají podstatně lepší účinnost a emisní parametry, jsou také méně náročné na obsluhu.

Zájem byl v loňském roce o plynové závěsné kotle. Podle odborníků je to způsobeno odklonem od topení na pevná paliva. Překvapivě menší zájem byl o krby v domech. Důvodem je (podobně jako u kotlů na dřevo) nedostatek dřevní hmoty a pořizovací cena dřeva.

Podle odborníka na prodej krbů Zdeňka Lyčky asi 16 procent nových krbů v domácnostech má teplovodní vložku, díky které mohou vytápět také sousední místnosti teplovodem.