Vesnici decimují silné bouřky. Je to kvůli větrným elektrárnám, zuří místní

Zdroj: Dušan Vrbecký

Dvě silná krupobití vyplavila za posledního tři čtvrtě roku Brzkov na Jihlavsku. Místní obyvatelé tvrdí, že by na vině mohly být větrné elektrárny postavené za kopcem.

Čtyřiadvacátý srpen roku 2011 a třetí květen 2012, to jsou dny, na které v Brzkově na Jihlavsku jen tak nezapomenou. V obou případech tam horký letní den ukončila silná bouřka doprovázená krupobitím. Škody šly do statisíců a vesnici začal obcházet strach, zda bouřky nebudou častější. „Už bych to nikdy nechtěla zažít,“ říká místní obyvatelka Jana Krčálová, jejíž rodinu postihly obě bouřky. „Poprvé mám to zničilo zahradu, skleník a úrodu, podruhé nám zase zaplavilo celou zahradu bahno a rozvodněný potok odnesl sezení za domem,“ popisuje škody.

Nikdy před tím přitom nic podobného nezažila. „Jedna pamětnice říkala, že podobná bouřka tady byla naposledy před osmdesáti lety,“ dodává Krčálová. Za posledního tři čtvrtě roku tu přitom živel řádil hned dvakrát.

I proto místní lidé začali spekulovat nad tím, proč silní bouřky uhodily právě na Brzkov, i když o pár kilometrů dál prakticky nepršelo. Na vině prý mohou být dvě větrné elektrárny, které před dvěma roky nechala za kopcem postavit sousední Věžnice. „Můžou za to ty větrníky, říká to víc lidí,“ potvrdil pod podmínkou anonymity jeden z místních obyvatel. Podobný názor má prý v Brzkově více lidí.

Jejich domněnky ostatně potvrzují i vědci. Nedávno zveřejněná studie vědeckého týmu Newyorské univerzity například prokázala, že větrné elektrárny způsobují změny klimatu. V oblastech, kde jsou vybudované, totiž vznikají tzv. tepelné ostrovy, které ovlivňují počasí.

Vliv větrníků na počasí opatrně přiznávají i čeští meteorologové. Podle nich může místo, kde se zastaví bouřka, ovlivnit právě vysoká zástavba. „Údaje potvrzují, že při určitém proudění krupobití vždy zasáhne jih Prahy, kde je vysoká zástavba,“ uvedla meteoroložka Dagmar Honsová. Podobné to podle ní může být i s větrnými elektrárnami, které dosahují až do stometrové výšky. „Navíc v okolí větrných elektráren dochází ke zvýšené ionizaci vzduchu, který pak přitahuje bouřkový elektrický náboj,“ dodává Honsová.

Podle ní není vyloučeno, že právě kombinace vysoké vysokých větrníků s ionizovaným vzduchem tak mohou být při lokální bouřce jedním ze spouštěcích mechanismů.

S tím ovšem nesouhlasí starosta Věžnice Josef Málek. Právě v katastru jeho obce totiž větrníky stojí. „Podle mě je to nesmysl. Jsou to pouze dva větrníky a nevíc jejich nejvyšší boje je ve 127 metrech. Nedovedu si představit, že by mohly za to, že v Brzkově padají kroupy,“ tvrdí Málek.