Před 70 lety padli hrdinové, kteří provedli atentát na Heydricha

V chrámu svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici se včera uskutečnilo vzpomínkové setkání Mělo to smysl!, které se konalo při příležitosti 70. výročí hrdinského boje sedmi parašutistů proti německé přesile.

Setkání se zůčastnil například přeživší parašutista Jaroslav Klemeš, Miloš Prášil nebo ministr obrany Alexandr Vondra.

Podívejte se na fotky ze setkání Mělo to smysl!

Zobrazit všechny fotky (5)

16. června 1942 byli kvůli zradě dopadeni českoslovenští parašutisté, kteří spáchali atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Podívejte se na příběhy lidí, kteří hrdinům tehdy pomáhali

Když parašutisté 27. května 1942 smrtelně zranili zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha, ještě netušili, jak velký čin v novodobé historii podnítili.
 

Celých 22 dnů trvalo, než se podařilo, za pomoci zrady Karla Čurdy, parašutisty objevit. O tom, co tehdejší hrdinové dělali, kde se pohybovali a kdo jim pomáhal, pojednává speciální dokument na TN.cz.

1. Zatáčka – pomník

Místo, kde byl Heydrich smrtelně zraněn dvěma československými parašutisty, se během let změnilo k nepoznání. Holešovičky byly původně osadou, kterou spojoval s Prahou přívoz. Až v roce 1928 byly propojeny s Prahou Trojským mostem, po válce přejmenovaným na Most Barikádníků.

Zdroj: Oficiální zdroj

V lednu 1936 tam poprvé projela tramvaj, jenže v roce 1975 byla tramvajová trať zrušena v souvislosti s výstavbou Severojižní magistrály, která byla v tomto úseku uvedena do provozu 28. listopadu 1980. V té době se také markantně změnila podoba tamní komunikace. Právě v místech, kde se dnešní ulice V Holešovičkách křižila s dnešní Zenklovou (tehdy Kirchmayerovoiu třídou), se odehrál nejvýznamnější odbojový čin druhé světové války v Evropě – atentát na Reinharda Heydricha.

2. Kolínská ulice, dnes Gabčíkova

Možná, že chvíli po atentátu všechno ztichlo – otřesem, hrůzou, překvapením z toho, co si někdo dovolil, pomyšlením, co bude dál. Bůh ví. Vycvičení českoslovenští vojáci však věděli, co mají dělat – co nejrychleji se vzdálit z místa činu.

Zdroj: Oficiální zdroj

V cestě jim však stály tři tramvaje a lidé, kteří z nich vybíhali. Kubišovi se nakonec podařilo doběhnout ke kolu a z místa činu odjet. Gabčíka začal pronásledovat Heydrichův řidič a osobní strážce Klein. Gabčík utíkal. Klein ho málem dostihl, ale po přestřelce se i Gabčíkovi podařilo z místa činu uniknout směrem k Trojskému mostu. Jeho cílem byly Vinohrady.

3. Bulovka – pavilon chirurgie

Heydrichovi poskytla na místě první pomoc neznámá žena. Ta také zastavila nákladní automobil, který Heydricha odvezl do nemocnice Na Bulovce. Na ambulanci proběhlo první ošetření. Na Bulovce byl také Heydrich operován, ale 4. června v nemocnici zemřel.

Zdroj: Oficiální zdroj

4. Ulice Novákových, Praha 8

Jednou z rodin, kterou krutá odplata zasáhla, byla sedmičlenná rodina Novákových. Ta od roku 1938 bydlela v Praze 8 v dnešní ulici Novákových. Vystěhovali se sem z Děčínska po záboru pohraničí. Byli Sokolové a aktivně pracovali v odboji. Pomáhali oběma parašutistům po celou dobu přípravy akce.

Zdroj: Oficiální zdroj

Po atentátu si u nich Kubiš umyl zakrvácený obličej a Jindřiška Nováková odvezla jeho kolo, odložené u nedaleké prodejny, do úkrytu. Novákovi byli zatčeni a včetně čtrnáctileté Jindřišky popraveni v Mauthausenu 24. října. Přežila pouze nejstarší dcera, která zůstala v roce 1938 v pohraničí, protože byla provdána za sudetského Němce.

5. Biskupcova 4 a 7 – Byt Jana Zelenky Hajského a rodiny Moravcových

K hlavním spolupracovníkům parašutistů patřil učitel Jan Zelenka-Hajský. Poskytl jim ubytování ve svém bytě v Biskupcově ulici a se svým synem Janem Milíčem je bezvýhradně podporovali v plánech na uskutečnění atentátu.

Zdroj: Oficiální zdroj

Když gestapáci 17. června 1942 vnikli do jejich bytu, Zelenka-Hajský použil k ukončení svého života jed. Jan Milíč se dozvěděl od kamaráda z domu a spolužáka o osudu rodičů při hodině angličtiny a domů již nešel. Odejel do Záběhlického lesíka a tam se otrávil kyanidem draselným.

Zdroj: Oficiální zdroj

Hlavním pražským opěrným bodem parašutistů se stal také byt rodiny Moravcových v Biskupcově ulici v Praze na Žižkově. Marie Moravcová při zásahu gestapa v noci z 16. na 17. června 1942 spáchala sebevraždu. Její manžel Alois a syn Vlastimil, přezdívaný Aťa, byli popraveni v Mauthausenu. Aťa je na dobovém snímku vlevo. Druhý syn Miroslav (na snímku vpravo) byl příslušníkem 310. čs. stíhací perutě RAF ve Velké Británii, v roce 1944 zemřel.

7. Byt rodiny Fafkových

Manželé Liboslava a Petr Fafkovi bydleli na Vinohradech v Kolínské ulici č. 11 s dvěma dcerami. Liboslavě bylo necelých 21 let a měla prý s Gabčíkem vážnou známost, Rela byla o rok starší.

Zdroj: Oficiální zdroj

Fafkovi se účastnili pomoci parašutistům a ukrývali ve svém bytě také Gabčíka a Kubiše. Sem se také Gabčík uchýlil po atentátu. Celá rodina byla popravena 24. října 1942 v Mauthausenu.

8. Kino Flora

V Orlické ulici bylo dříve kino Flora, které 30. května navštívili Gabčík s Kubišem v doprovodu Rely a Liboslavy Fafkových. Nebylo to kvůli hlavnímu filmu Posvátná dýka, nýbrž chtěli zhlédnout pětiminutový snímek, který byl promítán jako doplněk filmového týdeníku. Na příkaz Gestapa jej zhotovili pracovníci týdeníků UFA a Aktualita s názvem Popis nalezených věcí při atentátu na zastupujícího říšského protektora. Gabčík s Kubišem tak na plátně viděli věci, které zanechali na místě.

9. Petschkův palác

Sem, do sídla pražského Gestapa, byli přiváženi čeští odbojáři. Zde se rovněž rozhodovalo, komu život a komu smrt. Do této budovy vstoupil 16. června 1942 Karel Čurda a zradil své kamarády v boji a české vlastence, kteří i jemu ve vlasti poskytli pomoc a podporu.

Zdroj: Oficiální zdroj

Během několika hodin začalo rozsáhlé zatýkání, výslechy, mučení. Bylo jen otázkou času, koho se Gestapu podaří zlomit. Nacisté věděli, že když synovi ukážou tělo zmučené matky nebo rodičům umírající dítě, dosáhnou svého.

10.Baťa na Václavském náměstí

Zde byly předměty z místa činu, jako balonový plášť, čepice, aktovka a kolo, vystavené ve výloze

Zdroj: Oficiální zdroj

11. Katedrální chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici
Postupně se po atentátu sedm parašutistů z různých paraskupin sešlo v úkrytu v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Byli to mimo Jana Kubiše a Josefa Gabčíka ze skupiny Anthropoid také Adolf Opálka ze skupiny OUT Distance, Jaroslav Švarc ze skupiny TIN, Josef Bublík a Jan Hrubý ze skupiny BIOSCOP. Dne 18. června v brzkých ranních hodinách bylo nacisty okolí kostela neprodyšně uzavřeno a po mnohahodinových bojích, kdy parašutisté odolávali stonásobné přesile, volili smrt vlastní rukou. Kubiš a Bublík vykrváceli na následky střelných poranění.

Zdroj: Jindřich Kodíček

Až v 90. letech se podařilo dosáhnout správě chrámu, jmenovitě ThDr. Šuvarskému, aby bylo místo krypty, kde se parašutisté skrývali, důstojně rekonstruováno a přeměněno na národní kulturní památku. V roce 2011 zde byl především díky neúnavné aktivitě soukromých badatelů odhalen památník obětem heydrichiády, který připomíná české vlastence, jejich životy skončily na podzim 1942 a v lednu 1943 v koncentračním táboře Mauthausen.

Tento článek vznikl ve spolupráci s: