Lidé bez práce nemusí pracovat pro stát, rozhodl Ústavní soud

Zdroj: Mediafax

Povinnost nezaměstnaných pracovat pro stát je minulostí. Zrušil ji Ústavní soud. Kvůli lidské důstojnosti uchazečů o práci.

Ústavní soud se dnes na popud ČSSD a KSČM zabývá čtrnácti zákony, které loni v listopadu prosadil kabinet Petra Nečase. Opoziční poslanci u soudu napadají jejich ústavnost, způsob přijetí a požadují jejich zrušení.
 

Úspěšní ale byli sociální demokraté s komunisty pouze u zlomku napadených zákonů. Jedním z nich je právě zákon o povinné veřejné službě. Ten dosud nařizoval, že nezaměstnaný uchazeč o práci musí přijmout během pobírání podpory veřejnou službu, jinými slovy práci zdarma pro obec či město.
 

V případě, že nezaměstnaný veřejné práce (typicky třeba zametání ulic) odmítl, úřad práce ho podle zákona vyškrtl z evidence uchazečů o zaměstnání a sebral mu tak i podporu v nezaměstnanosti.
 

Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který rozhodnutí senátu tlumočil, naráží zákon o povinné veřejné službě nezaměstnaných na nadřazenou Listinu základních práv a svobod a může nezaměstnané ponižovat a urážet jejich důstojnost. Proto zákon Ústavní soud zrušil.
 

Premiér Petr Nečas (ODS) už oznámil, že rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části reformních zákonů respektuje. Kabinet ale podle něj nejprve potřebuje velmi pečlivě prostudovat odůvodnění soudu, než z něho učiní konkrétní legislativní závěry.
 

"Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji, jakkoliv ne se vším můžu a musím souhlasit, ale to je normální věc. My teď potřebujeme velmi pečlivě prostudovat to odůvodnění a z tohoto odůvodnění učinit konkrétní legislativní závěry, z hlediska úpravy těchto norem," řekl Nečas.
 

Ústavní soud (ÚS) proškrtal některá ustanovení z balíku reformních zákonů. Například škrtnul povinnost veřejné služby pro nezaměstnané. To znamená, že nezaměstnaný nemůže být vyřazený z evidence úřadu práce, pokud takovou službu odmítne.