Češi nepoznají lži na internetu. Jak to změnit?

Zdroj: Thinkstockphotos

Jsme důvěřiví a necháme se snadno napálit, Třicet procent z nás nepozná lež na Facebooku, Twitteru a dalších sociálních sítích a na internetu se neumíme chovat.

Víme, kolik času strávíme na internetu i co na něm děláme nejčastěji. Některým z nás však chybí schopnost rozpoznat, kdy o sobě jiná osoba vytváří nepravdivý obraz. Ve srovnání s dalšími uživateli Evropy jsme na tom hůř.

Právě tak, jako si sami vylepšujeme image na sociálních sítích, věnujeme pozornost i přikrášleným profilům ostatních. Mezi nové sociální „gramotnosti“ či dovednosti přibyla (pod vlivem sociálních sítí) schopnost rozpoznat, že o sobě někdo na sociálních sítích vytváří nepravdivý obraz. Podle čeho v on-line prostředí nejspíše rozlišíme pravdu a lež, zkoumala společnost Intel mezi více než 4000 uživateli sociálních sítí v devíti zemích Evropy a Blízkého východu včetně České republiky. Celých 30 % oslovených uživatelů sociálních sítí v ČR přiznává, že není schopno rozlišit pravdu od lži, což je výrazně více než celkový průměr.

Kde lež rozpoznáme a kde ne
Téměř polovina českých respondentů (48 %) považuje za nejspolehlivější vodítko k rozpoznání lži statusy, v nichž se objevuje rozpor s reálným životem. Podezření na lež také často vzbuzuje osoba a její minulost, podle které má tendenci posuzovat její výpovědi celých 40 % Čechů. Celých 39 % českých respondentů dokáže rozpoznat fotografie zmanipulované v grafických programech. Tato schopnost však klesá s věkem – zatímco ve věkové skupině 18 až 24 let ji má více než polovina (54 %), nad 55 let necelá třetina (32 %) uživatelů. Celkově se téměř polovina (48 %) z více než čtyř tisíc respondentů v devíti zemích shodla, že jako nejpodezřelejší se jim jeví statusy, které jsou až příliš krásné na to, aby mohly být pravdivé.

Zdroj: Oficiální zdroj

Jsme Facebookoví šampióni
Z loňského průzkumu mezi obyvateli EU a ČR vychází Česká republika jako země zaslíbená sociálním sítím. Čtyři z pěti dotazovaných uživatelů sociálních sítí kontrolují svůj status minimálně jednou denně, z toho 5 % častěji než jednou za hodinu, 35 % třikrát až čtyřikrát denně a 41 % jednou denně. V intenzitě přístupu na sociální sítě jsme v Evropě jasnými šampióny.

Vstáváme s mobilem a počítačem
Po ránu se osprchujeme, dáme si kávu, přečteme si doručené e-maily, případně se podíváme na Facebook nebo odešleme zprávu či komentář a teprve pak opustíme svůj příbytek. Dvě třetiny (67 %) respondentů uvedly, že kontrolují svůj mobilní přístroj před odchodem do práce a téměř třetina (31 %) tak činí dokonce ještě předtím, než vstanou z postele. Zbytek uživatelů sociálních sítí to dožene na pracovišti hned jako svou první činnost po zapnutí počítače.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Všechny články speciálu Technologie
Co děláme na internetu? Mailujeme, hledáme a utrácíme
Od příkazové řádky k Windows. Vzpomenete si?
SmartGlass propojí konzoli Xbox s PC, mobilem i tabletem


Méně lhát nestačí…
K tomu, abychom se na sociálních sítích mohli pohybovat bezpečněji, potřebujeme zlepšit svou mediální gramotnost a nastavit nějaká jasnější pravidla či vzorce chování. Taková pravidla by si měly osvojovat už děti s pomocí rodičů. Nejrizikovější části virtuálního prostředí jsou sociální sítě, kde máme možnost sdílení osobních údajů, fotografií nebo videí, snadné přístupnosti a anonymity uživatelů. Právě díky tomu představují příhodné prostředí pro praktiky, jako jsou kyberšikana, sexting, kybergrooming či kyberstalking, před kterými bychom se měli chránit. Jednou z cest je i větší dohled nad volným časem dětí a uvědomění si rizik.

Děti by neměly vnímat počítač jen jako hračku a rodiče by se měli více zajímat o to, co dítě na počítači provádí a zda mu při tom nehrozí nějaká rizika. V posledním šetření projektu E-Bezpečí uvedlo přesně 90 % oslovených dětí ve věku 11 až 17 let, že má na některé ze sociálních sítí svůj účet. Ačkoli je zřízení účtu na sociální síti Facebook podmiňováno věkem 13 let, děti tuto hranici často nerespektují. Pokud se ve třídě páťáků zeptáte, kolik z nich má profil na Facebooku, zůstanou nezvednuté ruce u dvou, maximálně tří jedinců ze dvaceti. Počet českých dětí, které porušují věkovou hranici pro registraci na sociálních sítích, je ve srovnání s dalšími zeměmi EU nadprůměrný.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Co nového přináší Windows 8
Jak nastavit Windows 8 pro rychlejší práci a zábavu
Jak vybrat notebook jako nejlepší vánoční dárek
Představujeme Microsoft Surface RT a Surface Pro
Ovládněte techniku prstem, stylusem a hlasem

Zákazy jsou nanic, pomáhá jen vysvětlování
Děti, které se už s počítačem seznámily, od něj hned tak neodeženete. Nemá to ani smysl. Zákazy a příkazy nic neřeší. Sednou si k počítači kdykoliv budete pryč a rozhodně se vám nesvěří, co na něm dělají. Lepší je vysvětlit, jaká jsou základní pravidla, platná pro děti i pro dospělé:

• Internet má sloní paměť a co na něj jednou napíšete či vyvěsíte, to tam bude pořád. Smazání většinou tak docela nepomůže
• U všeho, co začínáte používat, se napřed seznamte s pravidly nastavení soukromí
• Využívejte dětský zámek v nastavení systému, webového prohlížeče atd. Na webu jsou stále místa, kam by se citlivá dětská duše a zvídavé oko neměly dostat
• Tohle je spíš pro dospělé: nepište na Facebook, že celá rodina jede na čtrnáct dní na dovolenou do Thajska, takže byt na adrese Zastrčená 4 bude po tu dobu dočista prázdný. Nedávejte na web fotky svých dětí s popisem, kudy chodí ze školy, zejména když na jiné fotce vystavujete svůj Jeep Cherokee a pěknou vilku.
• Vysvětlete svým milým nezletilcům, že poslat své první lásce nahou fotografii je to nejhorší, co pro svoji skutečnou a virtuální budoucnost může udělat. Když už se to stane, nevyhrožujte, ale  snažte se zabránit dalším škodám, žádejte odstranění fotky z webu, profilu sítě, stěžujte si provozovateli. Pomáhat dítěti je lepší než láteřit a trestat

Článek byl zpracován s využitím informací a výzkumů společností Intel, E-Bezpečí a Safer Internet