Zpravodajství

Pravda o Gagarinovi: Tajemství, která vás ve škole neučili!

Pravda o Gagarinovi: Tajemství, která vás ve škole neučili!
2013-04-243-Vikend-Krasobrusleni |

Dnes je to přesně 52 let, co se Jurij Gagarin vydal jako první člověk do vesmíru. Podrobnosti o jeho letu ovšem zůstávaly dlouho utajeny. Vyrojila se proto řada konspiračních teorií, jako třeba ta, že Gagarin nebyl ve vesmíru první, nebo že zemřel při obletu Měsíce.

Rusové jsou na letce Jurije Gagarina, prvního člověka ve vesmíru, patřičně pyšní. Pojmenovali po něm třeba město, které do roku 1968 neslo název Gžatsk. Dvanáctý duben se také od roku 1969 slaví jako Mezinárodní den kosmonautiky.

Gagarin vzlétl v kosmické lodi Vostok 1 do vesmíru 12. dubna 1961. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál. Toto datum se zapsalo do moderních dějin celého světa. Po návratu z letu do vesmíru se stal hrdinou Sovětského svazu a světovou celebritou.
 

Související obsah


Jenže v Sovětském svazu se tehdy utajovalo kde co, a mnohdy i přehnaně. To pochopitelně přiživilo množství konspiračních teorií a spekulací, jejichž autoři přicházeli se "zaručenými" informacemi o tom, jak to s prvním letem člověka do vesmíru skutečně bylo.
 

ILJUŠIN MÍSTO GAGARINA?
 

Patrně nejrozšířenější je podle spisovatele a propagátora kosmonautiky Pavla Toufara teorie, že do vesmíru jako první neodstartoval Gagarin, ale někdo jiný – konkrétně Vladimir Iljušin, syn slavného leteckého konstruktéra Sergeje Iljušina, který se měl vydat prozkoumat vesmír už 7. dubna 1961.
 

Milovníci konspirací tvrdí, že Iljušin sice kosmický let přežil, ale při přistávání havaroval v Číně. Iljušinův zdravotní i psychický stav prý Sovětům neumožňoval představit ho jako velkého hrdinu, a proto musel do kosmického plavidla usednout o pět dní později právě Gagarin.

(/zahranici/oblohu-u-vychodniho-pobrezi-usa-ozaril-meteor-nezvykle-velkych-rozmeru.html)]

To je ale pochopitelně nesmysl. V Sovětském svazu se až přehnaně utajovalo kdeco, dnes je ale už jiná doba a kdyby Iljušin skutečně letěl, nejspíš by to on nebo někdo z jeho okolí už dávno vyzradil. Co víc, Iljušin nikdy ani nebyl v oddílu kosmonautů.
 

Zdroj: isifa.com

"S odstupem času, a toho času uplynulo už mnoho, by se to samozřejmě dostalo ven. Dnes už se nedá nic takového utajit, jako tehdy. I když ani v té době to nebylo utajeno tak dokonale, protože například Američané o tom, že 12. dubna odstartuje z tehdy sovětského kosmodromu Bajkonur kosmonaut, dobře věděli. A dokonce i tehdejší americký prezident byl informován o blížícím se startu člověka do vesmíru a byl z toho už předem roztrpčen, protože věděl, že Rusové budou první," řekl TN.cz Pavel Toufar.
 

To všechno vzniklo v důsledku přehnaného utajování a také toho, že někteří zahraniční zpravodajové působící tehdy v Moskvě podlehli určitým chaotickým informacím, které se k nim dostávaly. Například pětadvacet dní před startem Gagarina zahynul při izolační zkoušce v přetlakové komoře čtyřiadvacetiletý benjamínek oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko.
 

Související obsah


S těžkými popáleninami ho převezli do nemocnice a i když se to oficiálně neoznámilo, zdravotnický personál pochopitelně věděl, že šlo o kosmonauta. Zpráva pronikla mezi novináře, kteří si informace pospojovali po svém a dali tak vzniknout dalším fámám.

SMRT V LETADLE… A OBLET MĚSÍCE
 

Ale zpět ke Gagarinovi. Slavný kosmonaut během následujících let cestoval po Sovětském svazu i po světě, studoval na Žukovského akademii a zároveň stál v čele oddílu kosmonautů. V březnu 1968 studium dokončil a vrátil se k létání na letadlech, aby nevypadl z "pilotních návyků". To už mu ale zbývalo jen pár dní života.
 

Osudným se Gagarinovi stal let na cvičném stroji MiG-15, při kterém 27. března 1968 zahynul spolu s instruktorem Vladimirem Serjoginem. Gagarin nezvládl prudký manévr a roztříštil letoun o zem. Jeho smrt nebyla dodnes zcela objasněna. Příčinou manévru byl nejspíš meteorologický balón, který se nečekaně objevil před letounem.
 

Ovšem i Gagarinova smrt se neobešla bez konspiračních teorií. Mezi jednu z nich patří, že Gagarin se Serjoginem zemřeli při pokusu o oblet Měsíce. Co na tom, že v té době technika pro takový oblet nebyla připravena na let s posádkou. Pravdou ale je, že vyšetřování kosmonautovy smrti vedli Sověti tak, že sami dali vzniknout určitým pochybnostem.
 

"Dodnes to není příliš jasné. Hypotézy, proč se to stalo, vznikly kvůli tomu, že vyšetřování neprobíhalo tak důkladně, jak by mělo. Sověti tehdy měli dost velký nepořádek ve vzdušném prostoru kolem Moskvy, kde se ta havárie odehrála. A vojenští činitelé zodpovědní za pořádek udělali všechno proto, aby nebyl dostatek informací. Chyběly třeba radarové záznamy, přesnější záznamy o průběhu letu a tak dále," vysvětluje Pavel Toufar.

(/domaci/tajemstvi-vesmirnych-duchu-se-zacina-odhalovat.html)]


Přesné příčiny tragické nehody se podle Toufara už nejspíš nikdy nedozvíme. "Zda byla havárie zapříčiněna počasím, nebo omylem posádky při chybně nastaveném výškoměru, anebo skutečně chybou při vybírání letounu, který se dostal do nekontrolovatelného pádu, to je už dneska otázka, na kterou už asi nenajdeme přesnou odpověď," uzavírá publicista, který je v oblasti kosmonautiky nejplodnějším českým autorem.

tn.cz / zdg
Voyo

Sledujte Televizní noviny ve full HD a bez reklam na Voyo.cz

Co byste neměli přehlédnout

TOP 10 ČLÁNKY A VIDEA

Důležité Události

Píše se na Deník.cz