Myčky nádobí sbírají ocenění už 120 let

Zdroj: oficiální zdroj

Sto dvacet let již uplynulo od doby, kdy na světové výstavě v Chicagu roku 1893 získala myčka nádobí nejvyšší ocenění. Myčky se stále vyspělejšími funkcemi od té doby sbírají nejrůznější diplomy a medaile a moderní domácnost si bez nich už neumí téměř nikdo představit.

Nápad zkonstruovat myčku nádobí se zrodil v hlavě Američance Josephine Cochranové, bohaté dámě z Illinois. Zejména kvůli velkému množství špinavého nádobí po větších večírcích. A protože paní Cochranová pocházela z rodiny samých vynálezců (její dědeček, Robert Fulton, například vymyslel parník), pustila se do přemýšlení, jak to vyřešit.

Zdroj: oficiální zdroj

Začala velmi netypicky, detailem – držáky na talíře. Teprve poté, co vymyslela, jak talíře a hrníčky uchytit do drátěných držáků tak, aby pevně držely i v silném proudu, umístila držáky na kruh. Ten byl napojen na motor, který kruhem otáčel. Voda pak na nádobí padala shora.

Patent tento stroj získal její zásluhou v roce 1886 jako první automatická myčka na nádobí.

Jakmile se na trhu objevily první cenově dostupné myčky, chtěl je každý. Zpočátku se objevovaly hlavně v restauracích a na lodích, později v hotelích, začala si je pořizovat i armáda. O pár desítek let zamířily do domácností.

Zdroj: oficiální zdroj

V roce 1924 William Howard Livens vymyslel malou myčku nádobí, která byla vhodná pro domácí použití. Plně automatická myčka se sušením se objevila o 20 let později. Byla opět menší a levnější.

Stále ale bylo a je co zlepšovat. Hitem roku 1969 byly například vestavěné myčky. V roce 1985 se objevily tiché myčky a roku 1988 myčky energeticky výrazně méně náročné.
Výrobci se dnes soustřeďují na další úspory – především energie a vody. Jedním z důležitých směrů dalšího vývoje je neustálý důraz na použití takových materiálů při výrobě, které po skončení životnosti myčky umožní její recyklaci v co největší míře.
 

„Recyklací elektrospotřebičů se ušetří až osmdesát procent elektrické energie, jelikož výroba spotřebičů z druhotných surovin je daleko levnější než výroba materiálů přímo z nerostných surovin. Zejména v případě železa,“ zdůrazňuje význam zpětného odebírání elektrospotřebičů generální ředitel kolektivního systému ELEKTROWIN Roman Tvrzník.