VIDEO: Kde stály legendární pražské nevěstince a co je tam dnes?

Zdroj: Fotografie: Isifa.com

Kameraman portálu TN.cz vyrazil po Praze, aby zmapoval místa, kde stály legendární pražské nevěstince.

Vydali jsme se s odborníkem po pražských ulicích, abychom zmapovali historii nejstarších a nejlegendárnějších bordýlků a klubů pro pány. Tady je jejich příběh.
 

Salon Aaron
 

Paul Leppin tento bordel popisuje jako přepychový podnik "s klavírem a zářivými zrcadly v sále, kde po hustém tébichu lenivě vláčely vlečky svých secesních rób syté a mocně vnadné ku*vy". Podle Leppina tu ve dne "bývalo ticho, jen zřídka se nějaký host vplížil po vyšlapaných schodech do tmavé domovní chodby a za hodinu se s rozepnutým límcem kabátu, spěšně a rozpačitě, vrátil na světlo. Ale v noci tu ze skrytých zřídel stoupal halasný, jasný, rozechvělý život. Okna žhnula a smích uvnitř se třepotal jako pták uvězněný v kleci."
 

Dennice
 

Krčma a tančírna Dennice, známá jako "eldorado pražských gramínů a prodejných pouličních holek" (K. L. Kukla), patřila k posledním podnikům svého druhu v Josefově a byla policejně uzavřena už několik let před asanací. Dům byl zbořen v roce 1903. Ignát Herrmann popisuje atmosféru podniku takto: "Čím blíže k ránu, tím rušněji v prostorné jizbě, v jejímž koutě za klavírem sedával muž letitý a pilně hrál na povel tancechtivých dívek, vyčkávajících trpělivě, kdo za ně zaplatí večeři o třet
 

Hampejská ulice
 

Hampejská ulice (dnes U Starého hřbitova) nenechá svým jménem nikoho na pochybách o "službách", které se poskytovaly ve zdejších domech, především v severní části ulice. Prostituce se v těchto místech (v okolí Hampasu, pozdějšího Starého Poštovského náměstí) provozovala už na přelomu 14. a 15. století, v novější době pak zejména v posledním desetiletí před asanací Páté čtvrti.
 

Friedmann
 

Na rohu dvou hlavních tříd starého Josefova, Rabínské a Josefovské (čp. 95/96), stával jeden z nejluxusnějších pražských nevěstinců, který provozoval bývalý detektiv Leopold Friedmann a po něm Alžběta Friedmannová. Podnik navštěvovala především bohatá zahraniční klientela. Géza Včelička ve svém románu Policejní hodina označuje Friedmannův nevěstinec, zcela v protikladu ke skutečnosti, jako "špinavou židárnu". Dům byl zbořen v roce 1906 a nahrazen novostavbou čp. 96 (dnešní Široká ulice), v jejímž portálu připomínají dřívější historii místa dvě sochy nahých krásek.
 

Dvořáková
 

V Josefovské třídě (dnes Široká) na rohu s Pinkasovou ulicí v domě U Erbů čp. 20 provozovala proslulý nevěstinec zvaný U Dvořačky bývalá uzenářka Barbora Dvořáková. V podniku se salonky v prvním patře bylo k mání šest až osm holek a cena za služby se pohybovala od dvou do tří korun. Tento bordel i jeho majitelka se staly předobrazem vykřičeného domu Barbory Horáčkové ve Včeličkově románu Policejní hodina. Syn staré Dvořačky Jaroslav Dvořák provozoval vlastní nevěstinec na Starém Městě v ulici Na Františku.
V přízemí podniku, kde je na fotografii patrný nápis "Hostinec", býval vyhlášený lokál zvaný V Kornoutě, který K. L. Kukla charakterizuje jako shromaždiště "pouličních prostitutek, žijících v nejzbědovanějších poměrech, a jejich pasáků, kteří se jimi dali vydržovat".
 

Josefovská / Kaprova
 

V domě na rohu Josefovské třídy (čp. 54) a Kaprovy ulice na rozhraní Josefova a Starého Města je doložen nevěstinec k roku 1820, kdy si deset majitelů domů v okolních ulicích stěžovalo „na hlučné a nemravné chování kuplířů, kuplířek a holek usazených v jejich sousedství a žádají magistrát, aby proti nim zakročil“. Stížnost se kromě tohoto podniku týkala i dalších tří nevěstinců ve Veleslavínově a Křižovnické ulici a na dnešním Alšově nábřeží.
 

Kaprova
 

V Kaprově ulici čp. 42, v průchozím domě do Žatecké, si v roce 1875 jistý Setzer držel v nelegálním nevěstinci dvě kněžky lásky (jmenovaly se Katharina Žáčková a Barbora Potůčková). Na přelomu století pak v témže domě fungoval "salon" M. Kreibichové, kde si zákazníci mohli vybrat ze šesti až osmi děvčat. Podnik patřil k těm lepším, za „pobavení“ se slečnou se platily čtyři koruny.

Batalion
 

V domě na rohu ulic Platnéřské (čp. 127) a Mikulášské (dnes U Radnice), přímo naproti luxusnímu Kauckého podniku, fungovala ke konci 19. století legendární nálevna nejnižší třídy zvaná Batalión. V polosklepní prostoře, kde byly jen lavice, soudky s kořalkou a police s lihovinami, se scházela deklasovaná spodina včetně kriminálních živlů a nejposlednějších lehkých holek. Podnik byl policejně uzavřen v roce 1893.