Ochrana osobních údajů je klíčem k soukromí

Zdroj: oficiální zdroj

Dne 28. 1. 1981 byla ve Štrasburku podepsána Úmluva č. 108 o ochraně osob a od roku 2006 má v evropských státech, včetně České republiky, toto datum přívlastek Dne ochrany osobních údajů. Rozhodně nejde o marginální záležitost, vždyť osobní údaje jsou často označovány za klíč k našemu soukromí a právo na jejich ochranu patří mezi základní lidská práva.

"Nejen v tento den by si měli lidé uvědomit, jak snadno mohou být jejich osobní údaje zneužitelné a jak velké škody by jim při tom mohly nastat. Každý z nás má právo vědět, jaké osobní údaje jsou o něm shromažďovány, kým a za jakým účelem i komu jsou případně předávány. Je přitom jasné, že běžný člověk nemá možnost toto vše zjistit. Právě z tohoto důvodu vznikl u nás, jako ve většině evropských zemí, Úřad na ochranu osobních údajů," říká RNDr. Igor Němec, který je v čele zmíněného úřadu od roku 2005.
 

Česká republika přijala zákon o ochraně osobních údajů v roce 2000, aby dodržela závazky vyplývající z mezinárodních smluv a potvrdila v té době své úsilí začlenit se do standardních demokracií a evropských struktur. Na základě zákona chránícího osobní údaje pak vznikl Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který mj. dohlíží nad tím, zda jsou osobní data zpracovávána ve smyslu příslušných zákonů a při jeho porušení udílí státním i soukromým institucím sankce.
 

Úřad rovněž poskytuje informace a konzultace v oblasti ochrany osobních údajů a dohlíží na předávání dat v mezinárodním prostředí. Důležitost těchto úkolů vystupuje do popředí především v době rozvoje informačních technologií, kdy právě přenos a shromažďování dat je technicky čím dál snazší a potenciál jejich zneužívání větší.
 

"Zákon o ochraně osobních údajů je jedním z mála zákonů, který chrání práva občanů, ale povinnosti ukládá výhradně správcům či zpracovatelům osobních údajů," vysvětluje Igor Němec. Podle něj má každý občan má právo se dozvědět, na základě jakého zákona či ustanovení jsou po něm osobní údaje požadovány.
 

"A má právo na odpověď! Pokud se mu jí nedostane, jde o porušení zákona,“ upozorňuje předseda úřadu. "Na druhou stranu registrujeme stále silnější snahu firem dostat se k osobním údajům občanů a využít je ve svůj prospěch, například v pojišťovnictví či farmaceutickém průmyslu. Doslova zlatým dolem jsou informace o finančním zázemí jednotlivců," říká Igor Němec.
 

Ve snaze bránit základní práva občanů se Úřad pro ochranu osobních údajů v posledních měsících dostal do střetu s médii, protože jeho kroky nebyly v souladu s "hlasem ulice." Příkladem jsou tresty, které úřad udělil některým institucím za zveřejnění platů zaměstnanců či za zveřejnění databází různých dlužníků a neplatičů. Jakoby v některých případech snaha postihnout porušení zákona byla médii brána spíše jako porušení svobody a demokracie.
 

"Snaha brát spravedlnost do svých rukou bez ohledu na zákon nebo se chovat k právnímu řádu selektivně se vůbec stává velkou bolestí. Co se hodí, to se použije, a zbytek se označí za nesmysl. Jistě nebudeme tvrdit, že zákon nelze změnit, ale pro to jsou v demokracii daná pravidla – říci, že tohle je nesmysl, to já dodržovat nebudu, opravdu nevykazuje, že demokratické postupy máme přímo v krvi," připomíná v souvislosti se Dnem ochrany osobních údajů, který připadá na 28. leden, předseda úřadu dr. Igor Němec.
 

První mezinárodní předpis, který poskytuje komplexní úpravu ochrany osobních, údajů, je Úmluva č. 108 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat, která byla Radou Evropy otevřena k podpisu členských států dne 28. ledna 1981.
 

Česká republika zmíněnou úmluvu podepsala 8. září 2000, současně byl zahájen proces ratifikace, který byl završen o necelý rok později předáním ratifikačních listin ve Štrasburku. Právo na ochranu osobních údajů je navíc zaručeno jako jedno ze základních práv i v článku 8 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie.