Hrozí ebola v Česku? Jaká jsou rizika? NÁZOR EPIDEMIOLOGA

Zdroj: microbiologyfall2010

Cestovat nyní do Afriky do oblastí zasažených ebolou by lidé podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly v žádném případě neměli. Riziko nákazy je opravdu veliké. Možnost nakažení v Česku je i podle dalších odborníků relativně malá. My jsme se zeptali jednoho z nich, jak by případně probíhal boj s touto nákazou u nás.

Námi oslovený odborník, docent Ladislav Machala z pražské nemocnice Na Bulovce, exkluzivně pro tn.cz odhalil tři možné scénáře, které by mohly nastat po zavlečení eboly do Česka. V podstatě jedinou možností zavlečení viru k nám je turistou letecky, proto se budeme zabývat právě tímto modelovým případem. Jednotlivé varianty seřadíme od té nejpravděpodobnější až k té katastrofické, ale nejméně pravděpodobné.

1. Záchyt přímo na letišti

V případě, že by riziko nákazy rostlo a mezinárodní zdravotnické organizace by vyhlásily jakýsi poplach. "Zvýšila by se epidemiologická bdělost, věnovala by se pozornost lidem, kteří se vrátili z Afriky a mají třeba horečku nebo krvácejí z nosu," říká epidemiolog Machala. Všichni lidé, kteří by vykazovali byť jen malé příznaky onemocnění ebolou, by byli umístěni do karantény.

2. Zachycení obvodním lékařem

Pokud by nakažený "prošel" zpřísněnou letištní kontrolou, nejde o žádný výjimečný případ. "Může to být třeba tím, že nemoc byla v době příletu v inkubační době. To jí pak většinou zjistí pacientův obvodní lékař," říká Machala. Ten musí kontaktovat krajské hygieniky, kteří rozhodnou, jak velkému riziku se vystavili ti, kteří s nakaženým přišli do kontaktu - ty pak musí kontaktovat a postarat se o ně, stejně jako o nakaženého, na uzavřených odděleních s různým stupněm karantény.

3. Nakaženého se nepodaří zachytit včas

V nejhorším scénáři se nakažený o své nemoci dozvídá pozdě, nebo vůbec a případně řeší až akutní příznaky. V této fázi již nastupuje ke koordinaci situace národní tým a vyhodnocuje potřebu vytvoření karantén a prostorů pro boj se zákeřnou nemocí. Samozřejmě platí, že čím dříve je nemocný pacient zachycen, tím méně lidí musí projít kontrolou.

"Tyto kontakty se pak rozdělují podle rizika nákazy - rodinní příslušníci jsou samozřejmě vystaveni vyššímu riziku, než lidé, se kterými byl nakažený člověk třeba v čekárně," říká epidemiolog. V tu chvíli se ale již schází národní hygienický tým a postupuje podle aktuálních potřeb.

Související obsah

03:53

Vše o viru EBOLA: Kde se vzala a jaké má PŘÍZNAKY?

31. 7. 2014

Ebola se podle Machaly nešíří tak rychle, jako jiné infekční nemoci a za jejím rychlým rozšiřováním v Africe stojí hlavně tamní extrémně špatné hygienické podmínky, které rychlé šíření nebezpečného onemocnění umožňují.

Specifický protivirový preparát na ebolu není. Evropě ale má nakažený větší šanci než ve většině afrických zemí. Akutní fázi lze zvládnout na jednotce intenzivní péče. Nemocný dostává léky na bolest a proti horečce a krevní deriváty. Činnost selhávajících orgánů zastoupí přístroje. I přes veškerou péči může pacient zemřít. V Africe je u nezávažnějších případů úmrtnost až 90 procent, v průměru 60 procent. V Evropě by podle Prymuly mohla být vzhledem k větším možnostem péče o něco nižší.

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Tuto holčičku ničí strašná nemoc: Postupně se mění v sochu!

Dalibor Gondík měl další epileptický záchvat! Skončil v nemocnici