Vymysleli patent na pomoc pacientům. K dalším lidem se ale dostat nemůže

Tereze před třemi lety diagnostikovali roztroušenou sklerózu. Od té doby si denně musí píchat injekce – což v jejím případě znamená problém. Tereza totiž váží pouhých 44kikogramů – a ony injekce se musí píchat do podkožního tuku – kterého například na rukách mnoho nemá.

Spolu s biologickou léčbou Tereza vyfasovala pero, kterým si ji má aplikovat. Nemůže si ale nastavit, jak hluboko injekce vystřelí – a tak se stávalo docela často, že drahou léčbu aplikovala jinam, než kam měla přijít.

"Když se do něj netrefíte, vznikne alergická reakce, když ho dáte do svalů, ten pak cuká, bolí," říká Tereza. Začala proto shánět alternativu pro hubenější pacienty – trh ale nenabízel nic. A to byl impuls pro jejího přítele Pavla, který se rozhodl Tereze vyrobit aplikátor na míru.

Čtyři měsíce testování nakonec přinesly konec Tereziných problémů s aplikací léčby. A mladý pár záhy napadlo – proč se o vynález nepodělit s ostatními pacienty. "Jediný, co mi bylo jasný, že když mám cenný nápad, že bych si ho měl nechat patentovat," vzpomíná Pavel.

To Pavel udělal, ale zjistil, že je teprve na začátku. A že dostat se na trh se zdravotními pomůckami ho bude stát hodně trpělivosti, běhání a především peněz. Zdravotnické pomůcky totiž podléhají přísné kontrole a ty nově uváděné na trh musí projít několikastupňovými kontrolami. Tou první je klinické hodnocení v některém ze specializovaných klinických zařízení.

"Musí být posouzena shoda jeho vlastností se základními požadavky právních předpisů, musí být označen tzv. CL značkou," upozorňuje Lucie Šustková, tisková mluvčí SÚKL.

Jak dlouho bude celý proces trvat a kolik bude stát, Pavlovi teď není nikdo schopen říci. A přestože výsledek je v tuto chvíli nejistý, na rozhodnosti obohatit český trh zdravotními pomůcka mi, mu to neubralo.