Italské referendum otřáslo Evropou. Co bude dál? Tři scénáře

Dvě důležitá hlasování se sešla na první prosincovou neděli. Zatímco v rakouských prezidentských volbách utrpěl populista Norbert Hoffer porážku a zemi vládnout nebude, v Itálii zvítězily v referendu protestní hlasy, což vedlo k demisi premiéra Renziho. Vývoj v Itálii teď s obavami sleduje celá Evropa.

Zatímco se větší pozornosti dostávalo rakouským prezidentským volbám, referendum o změně ústavy v Itálii otřáslo Evropou. Italové v něm odmítli plán premiéra Mattea Renziho na změnu ústavy, která by mimo jiné omezila třeba pravomoci senátu. Premiér Renzi s výsledkem hlasování spojil budoucnost své vlády a po prohře v referendu podal demisi.

Euro se po zveřejnění hlasování propadlo na dvacetiměsíční minimum vůči americkému dolaru. V průběhu dopoledne ale většinu ztráty zase smazalo. Trhy se totiž obávaly dalšího politického vývoje v Itálii. Pokud by došlo na předčasné volby, reálně hrozí, že v nich zvítězí Hnutí pěti hvězd, které slibuje vypsání referenda o tom, zda Itálie neopustí Eurozónu a znovu nezavede coby platidlo liru.
 

Černý scénář - předčasné volby a bývalý komik v čele země

Italové mají zamířit k volebním urnám až v roce 2018. Předčasné volby by byly velkou šancí pro komika Beppeho Grilla, vůdčí postavu Hnutí pěti hvězd, který vedl kampaň proti Renziho plánovaným ústavním změnám. Předvolební průzkumy jeho straně přisuzují zisk přes 30 %. Hnutí se přetahuje o první místo s Demokratickou stranou odstupujícího premiéra Renziho.

Grillo tak bojuje za to, aby se v Itálii co nejdříve konaly předčasné volby. Stranu do voleb sám nepovede, nesplňuje totiž jednu ze zásadních podmínek, které sám pro politiky stanovil - čistý trestný rejstřík. V 80. letech byl odsouzen za zabití, když způsobil dopravní nehodu, při níž zahynuli tři lidé.

Jeho strany v čele země se bojí celá Evropa. Grillo totiž otevřeně připustil, že chce buď restrukturalizaci italského státního dluhu, který je po Řecku nejvyšší v Evropě, nebo opuštění společné evropské měny a návrat k liře. Takový scénář by pravděpodobně způsobil kolaps italského bankovního sektoru. Hlasování o členství země v samotné Unii ale ani Hnutí pěti hvězd neslibuje.

Grillo prosazuje také další protisystémové body, zrušil by protiruské sankce, pozastavil by dodržování Schengenské dohody, vyhostil migranty a bránil příchodu dalších. Byl by proti zapojení Itálie do jakýchkoliv vojenských operací. Ačkoliv je sám vlastníkem jachty a vozu Ferrari, vydává se Grillo a jeho hnutí za environmentalistické. Jeho úspěch by bezpochyby povzbudil programově podobná hnutí po celé Evropě.

Příští parlamentní volby v Itálii budou už podle nového volebního systému. Pokud vítězná strana překročí 40 % hranici, získá automaticky 54 % mandátů. Pokud hranici nepřekročí, přijde na řadu druhé kolo mezi dvěma nejsilnějšími stranami. Hnutí tak má velkou šanci se v případě vítězství skutečně ujmout vlády.
 

Související obsah

Kde přijdou další "trumpovské" triumfy: Babiš, Le Penová, Wilders

12. 11. 2016

Úřednická vláda

Za nejpravděpodobnější variantu považují italská média vytvoření překlenovací úřednické vlády, která zemi dovede k příštím volbám. V čele by mohl stanout například ministr financí Pier Carlo Padoan. Jeho hlavní prioritou pak bude prosazení reformy volebního systému, která se bude týkat také senátu. Ten se zřejmě pokusí udržet si větší vliv, než jaký mu přisuzovala Renziho neúspěšná reforma v neděli odmítnutá voliči.

Vláda bude mít zřejmě slabý mandát a bude muset bojovat o každý zákon s parlamentem. Na druhou stranu tzv. tradiční politické strany budou usilovat o to, aby úřednický kabinet dovládl až do řádných voleb v roce 2018. Jejich preference totiž nejsou příliš dobré a strany tak budou doufat, že se v čase zbývajícím do voleb podaří vyřešit třeba otázku migrační krize, která Hnutí pěti hvězd přihrává voliče.

Související obsah

S brexitem se pojí děsivé proroctví. Baba Vanga věští hrozné následky

28. 6. 2016

Renzi zůstane premiérem

Nepříliš pravděpodobný scénář, ale i přes prohrané referendum, se kterým spojil budoucnost své vlády, a přes proklamovanou demisi může Matteo Renzi zůstal italským premiérem. Bude záležet na prezidentovi Sergiu Mattarellovi, jestli přijme jeho rezignaci a jestli jej nepověří znovu úkolem sestavit další kabinet, který by zemi do voleb vedl.

Renziho setrvávání v úřadu by ale mohlo nahnat voliče jeho konkurentům, kteří by mu vyčítali, že nesplnil slib, že po prohraném referendu skončí. Velká část voličů hlasovala v referendu pro odmítnutí ústavních změn především proto, že chtěli vystavit stopku premiérovi. Toho vinila především za špatný ekonomický stav země.